Kvitová: Vlny budou, to jsem prostě já

Letošní rok Kvitové může působit nevyrovnaně, jako na houpačce. Popáté za sebou ale končí v elitní desítce, získala tři velké tituly a hrála finále Turnaje mistryň. Znovu ukázala, že nejlepší tenis předvádí vždy až v závěrečných fázích.

"Ano, nemám ráda začátky turnajů. Bohužel nemůžu hrát jenom finále, což je smutné. Ale co nadělám," usmála se pětadvacetiletá Kvitová. "U mě je běžné, že se v turnajích zlepšuju každým zápasem, tak to prostě je," doplnila.

Česká jednička si kvůli únavě vzala měsíc volno už v březnu a až po Wimbledonu zjistila, že prodělala mononukleózu. Proto méně trénovala a hrála jen nezbytně nutné turnaje, ale tak to dělají všechny velké hráčky. Důležité jsou tituly, než získávat třeba jen samá čtvrtfinále. "Já radši získám tři čtyři tituly. Takhle to je lepší," řekla.

Tento rok Kvitovou naučil, že se dá uspět, i když tělo není úplně v pořádku. "Ale vím, že hlava je strašně silný faktor a když tam je, tak do jde," zjistila.

Rodačce z Fulneku se občas vyčítá, že při utkání nevypadá dravě jako třeba Maria Šarapovová či Serena Williamsová. V Singapuru na Turnaji mistryň jí to vytkla bývalá jednička Chris Evertová. "Já jsem od přírody bojovník a není zápas, ve kterém bych nebojovala. Někdy to je vidět víc a někdy míň. Ale to je o tom, jak to cítím a nedávám zbytečně najevo, když to tak necítím," řekl Kvitová.

Šafářová: Udělala jsem důležitý krok, jsem teď silnější
Už druhým rokem pod vedením kanadského trenéra Roba Steckleyho rozkvetla Lucie Šafářová. Její druhou půlku sezony sice poznamenala zranění a nemoc, ale v té první stihla hrát finále Roland Garros a získat dva grandslamové tituly ve čtyřhře.

Největší změnou je chování brněnské rodačky, dříve zakřiknuté, ale v současnosti sebevědomé. "Pomáhá tomu věk a zkušenosti. Jsem teď silnější," řekla Šafářová. "Být mezi desítkou, tak musíte být vnitřně silní, a to je něco, čeho si vážím. Že jsem byla schopná udělat tenhle krok, protože není vidět, ale je hrozně těžký."

A aby toho nebylo málo, dál stoupá kometa Karolíny Plíškové. Letos získala titul v Praze, hrála dalších pět finálových duelů a ve Fed Cupu hlavní měrou přispěla k obratu z 1:2 na 3:2. Ukázala, jak odolný má nervový systém, protože hrála poprvé v takto vypjaté situaci a před zaplněnou halou. "Tlak jsem si nepřipouštěla," řekla klidně.

Proto se dá očekávat, že pod koučem Jiřím Vaňkem, kterého označila za jeden z hlavních důvodů svého zlepšení, může dál stoupat. Dosud neprorazila na grandslamech, a pokud to dokáže, může být vysoko. "Světovou jedničkou," smála se.

V žebříčku se Plíšková posunula na 11. místo a během roku už byla sedmá, takže poprvé v historii byly tři Češky najednou v desítce, což se při výkonech všech tří může v roce 2016 stát znovu. Navíc se konají olympijské hry v Riu de Janeiro a na medaili z dvouhry Česko čeká od Atlanty 1996.

Kvitová si do příštího roku přála především zdraví. "Vlny budou zase, to jsem prostě já, tomu se nevyvaruju. Jinak bych chtěla zase zahrát nějaký dobrý grandslam," řekla. Šafářová rovněž doufá v progres. "Pořád mám pocit, že mám na čem pracovat a v čem se zlepšovat. Mezi nejlepšími cítím, že mi tady nebo tam něco chybí, takže mám motivaci to zlepšit a posunout to výš," přála si.

Šafářová však nejdříve musí vyléčit zraněné zápěstí a přípravu absolvuje v teple na Floridě. Kvitová bude trénovat nejspíše doma v Prostějově, ale předtím si dopřeje odpočinek. "Určitě chci víc volna než v loňském roce, kdy jsem na to potom dojela. Z toho se chci poučit a udělat větší mezeru," řekla rodačka z Fulneku.

A Plíšková? Letos hráčka s největším počtem zápasů chce po Fed Cupu nechat raketu čtrnáct dnů ležet a pak vyrazí do Asie na exhibiční ligu IPTL.