Djokovič: Cítil jsem se mizerně, ale vzdát jsem nechtěl

Jak se cítíte?
Byl jsem hodně vyčerpaný, ale nyní už se cítím lépe. Doufám, že jsem připravený na další zápas.

A co vaše kyčel?
Ano, během zápasu to byl docela problém. Ale hodně mi pomohl fyzioterapeut. Byl to pro mě těžký program, hrál jsem dva více jak čtyřhodinové zápasy. Vložil jsem do toho věškeré úsilí.

Bezprostředně po zápase si vaše matka na tribuně bušila do srdce, jako to děláte vy.
Ano, po zápase se v ní mísily emoce. Viděla, kolik úsilí jsem do zápasu vložil.

Jak se cítíte bez ohledu na výsledek?
Nebylo mi dobře. Chvíli jsem chodil po kurtu a cítil, jak mám čím dál méně energie. Zkoušel jsem na to nemyslet, ale nešlo to. Několikrát jsem si musel vzít pauzu na ošetření a jít do koupelny, protože jsem byl celý rozlámaný.

A jak je na tom váš pravý kotník?
Docela dobrý. Dlouho jsme se bavili o věcech, které mě na kurtu trápí. Je to lepší, nechat podobné věci za sebou.

Byly momenty, kdy jste uvažoval o tom, že byste odstoupil? Vypadal jste opravdu vyčerpaný.
Ano, samozřejmě, že byly kritické chvíle, kdy jsem na tom nebyl vůbec dobře ani psychicky. Ale vzdát jsem nechtěl. Řekl jsem si, že hraji tři a půl hodiny 4 sety, tak vydržím i další. Viděli jsme, že to půjde.

Který zápas byl obtížnější, tento rok s Robredem nebo minulý rok proti Štěpánkovi v 1. kole?
To je těžké srovnávat, ale oba byly velmi vyčerpávající. Řekl bych, že tento zápas měl více výměn. A více jsme si zahráli - se Štěpánkem to bylo více o servisech a volejích, hra byla více rozmanitá. Ale s Tommym jsme hráli více od základní čáry, takže jsme předváděli opravdu dlouhé výměny.

Co se ve skutečnosti stalo s vaší kyčlí?
Po dlouhém nedělním nočním zápase (proti Ciličovi) jsem neměl tolik času k regeneraci. Ten den jsem šel spát ve 4:30 hodin. S tím adrenalinem co jsem měl v krvi, se nedalo dost dobře spát. Nejspíš mi vypadl určitý biorytmus a ráno když jsem se probudil, tak jsem se necítil vůbec dobře. Cítil jsem bolest ve svalech a hlavně v kyčli. Udělal jsem v zápase nějaký prudký pohyb a kyčel se ozvala. Naštěstí pro mě to nebylo tak hrozné.

V New Yorku se hrají semifinále a finále těsně za sebou (v pátek volno, v sobotu semifinále, v neděli finále). Jak byste se cítil v případě, že jste s Robredem odehrál semifinále a druhý den následovalo finále?
Nebylo to semifinále, ale teprve 4. kolo. Víte, já hraji každý zápas jako by to bylo finále. Je pro mě velice důležité si v hlavě vytvořit stálou psychickou vyrovnanost, obzvláště nesmím brát na lehkou váhu žádného soupeře a proti každému hraji naplno. Každý kdo je v zápase favoritem, tak ho to motivuje k lepší hře. A ve mnoha zápasech jsem byl samozřejmě papírovým favoritem.

Co si myslíte o tom, že se finále hraje tak brzy po semifinále?
Jak brzo?

V sobotu se tu hraje semifinále a hned v neděli finále. Jiné grandslamy mají mezi tím den volno.
To já očividně nemohu ovlivnit. Není to moje rozhodnutí, ale respektuji to. Minulý rok to bylo dobré, protože jsem ten víkend nehrál tolik dlouhých zápasů. Jednoznačně jsem vyhrával semifinále a čtvrtfinále. Ale tenhle rok je to jiné.