Zakopalová: Škoda, hrozná škoda. Člověk má chuť se opít

Postupem by zopakovala osmifinálovou účast na londýnské trávě z roku 2010, ale v kritické chvíli měla i smůlu. Za stavu 30-30 zahrála druhé podání a od pásky se míček odrazil do autu. "Škoda, hrozná škoda," litovala Zakopalová. "Není sice záruka, že bych ten zápas vyhrála, ale alespoň by se hrála výměna," řekla. 

Před servisem ji důležitost situace v hlavě nestrašila. "Když jsem podávala, tak jsem tomu strašnou váhu nepřikládala," uvedla. Teoreticky mohla mít mečbol. "Kdybych vyhrála ten míč, i ona by byla pod velkým tlakem a mohla udělat třeba lehčí chybu. Ale na kdyby se bohužel nehraje," řekla jednatřicetiletá pražská rodačka. 

Podání je největší slabinou její hry. V letošním turnaji ztratila ve třech zápasech servis šestnáctkrát, z toho sedmkrát s Na Li. "Raději bych to doreturnovávala," přitakala Zakopalová. Na bolestnou prohru nejspíše dlouho nezapomene. "Tohle je taková ta prohra, po které má člověk chuť se opít a je jedno čím." 

Asi se na trávě neumím pohybovat
Utkání hrála pod tišícími prášky kvůli bolavému palci pravé ruky. Ten si narazila o kolo dříve po pádu v utkání s Němkou Annikou Beckovou. "Den před zápasem jsem nedržela raketu, ale v utkání to bylo pod prášky v pohodě," řekla.

I kvůli palci se snažila na trávě pohybovat opatrněji. Lékaři ji varovali, aby na palec znovu nespadla. Na kurtu číslo tři se přesto ocitla na zemi častěji než Číňanka. "Vadilo mi celý zápas, že to strašně klouzalo. Asi se na tom neumím hýbat," řekla navzdory faktu, že ve Wimbledonu dočla už čtyři sezony po sobě minimálně do 3. kola.

Obecenstvo měla na své straně. V hledišti sedělo několik českých fanoušků, ale i ostatní tleskali skvělým úderům Zakopalové. "Když tleskali, tak to byl nejhezčí pocit. Asi jeden z nejhezčích, co jsem zažila," řekla. Hezké momenty i dobré výkony ovšem přebije nešťastný závěr. "Je těžké Na Li rozhýbat, ale mně se to docela dařilo. Bohužel, chyběly dva míče a já vidím jen 6-5 po třiceti a debla..."