Štěpánek v Queen's Clubu vyřadil obhájce Murrayho! Ve čtvrtfinále je i Berdych
Radku Štěpánekovi se na prvním letošním turnaji na trávě daří nad očekávání. V londýnském Queen's Clubu po výhrách nad Kukuškinem a Tomicem neztratil set ani ve svém třetím duelu, byť dnes čelil domácímu favoritovi a šampionovi z let 2009, 2011 a 2013 Andymu Murraymu. V první sadě Štěpánek odvrátil celkem osm setbolů a dvojnásobného grandslamového vítěze porazil nečekaně 7-6 6-2.
Pětatřicetiletý rodák z Karviné se tradičně opíral o pestrou hru, často se tlačil na síť, hrál i servis - volej, ale přehrával Murrayho i od základní čáry. Přesto málem o první set přišel - ve zkrácené hře už prohrával 2-6, ale postupně odvracel jeden setbol za druhým. Celkem jich zvládl osm a sám při svém prvním setbolu zahrál křížný vítězný úder.
Ve druhém setu už byl Štěpánek lepším hráčem a jeho převaha byla vidět i na výsledkové tabuli. Český tenista si tak suverénně došel pro postup do čtvrtfinále, které si v Queen's Clubu zahraje znovu po devíti letech. V roce 2005 nakonec vypadl v semifinále s Roddickem.
"Omlouvám se, že jsem vyřadil Andyho před domácími fanoušky," řekl BBC Štěpánek, kterého v hledišti povzbuzoval fotbalový brankář Petr Čech z Chelsea. "Jsem ze své hry a výkonu nadšený. Skvěle jsem podával proti jednomu z nejlépe returnujících hráčů na okruhu a to byl klíč k úspěchu. S hráčem, jako je Murray, musíte odehrát maximum," uvedl český tenista, jenž porazil hráče světové desítky po necelých dvou letech
Štěpánek zdolal světovou pětku Murrayho podruhé v kariéře, dalších pět duelů s ním prohrál.
"Ani nevím, kolik jsem měl setbolů, ale vinit mohu jenom sám sebe. Na takovém povrchu nemůžu přijít takhle o set," řekl Murray, který utrpěl nečekanou porážku šest dní poté, co si zahrál v semifinále Roland Garros. Na trávě prohrál poprvé od finále Wimbledonu 2012, po kterém zvítězil v 19 duelech v řadě - v All England Clubu vybojoval olympijské zlato, loni vyhrál turnaj v Queen's Clubu a ve Wimbledonu ukončil 77 let dlouhé čekání na domácího šampiona. Tento týden poprvé pod novou trenérkou Francouzkou Amélií Mauresmovou.
Štěpánkovým dalším soupeřem bude Jihoafričan Kevin Anderson, s nímž letos prohrál ve třech setech na antuce v Madridu. Před čtyřmi lety ho naopak zdolal 2-1 na sety v hale v Memphisu.
Čtvrtfinále si v londýnském Queen's Clubu zahraje stejně jako loni i Tomáš Berdych. Druhý nasazený hráč den po třísetovém boji s Australanem Duckworthem zvládl svůj druhý letošní zápas na trávě rychleji, ale i proti Adrianu Mannarinovi se na výhru nadřel. Francouze zdolal 7-6 6-4 a ani ve druhém vzájemném střetnutí tak neztratil set.
Šestý hráč světa Berdych měl v souboji s Mannarinem podle očekávání převahu, ale nedařilo se mu proměňovat brejkboly. V prvním setu jich měl jedenáct, ale využil až dva ve druhém setu, celkově svůj osmnáctý a devatenáctý. Své podání sice jednou ztratil, ale jinak si ho držel jistě a v jedné hře dal i čtyři esa po sobě.
"Byly to dva sety, ale dva dlouhé sety. On hrál dobře, bylo to těžké," řekl v rozhovoru na kurtu Berdych, který i v předchozím kole potřeboval v utkání s australským kvalifikantem Duckworthem na postup více než dvě hodiny. "Čelil jsem těžkým situacím, zvládl je a to pomůže do dalších zápasů," řekl český tenista.
O své první semifinále v Queensu se Berdych střetne se Španělem Felicianem Lópezem, s kterým má vyrovnanou bilanci 4-4. Na trávě spolu ještě nehráli.
O překvapení se dnes nepostaral jen Štěpánek. V závěrečném osmifinálovém duelu zaskočil favorita také Marinko Matosevic, který si vyšlápl na Jo-Wilfrieda Tsongu. S Francouzem nepřišel ani jednou o své podání a zvítězil 6-2 6-4.
Australan si před 14 dny připsal svou premiérovou výhru na grandslamovém turnaji (na 13. pokus) a nabyté sebevědomí prodává nyní na trávě. Minulý týden si zahrál finále na challengeru v Nottinghamu a tento týden vyřadil ve dvou setech už tři soupeře, z toho dva favority. V prvním kole totiž porazil také loňského finalistu a předloňského šampiona Čiliče.
O postup do semifinále si Matosevic zahraje proti nasazené jedničce Stanislasi Wawrinkovi. Tráva sice není Švýcarovým oblíbeným povrchem, dnes v londýnském Queen's Clubu však třetí hráč světa smetl snadno dvakrát 6-2 šampiona z roku 2010 Američana Sama Querreyho.
Dvouhra - 3. kolo: |
Berdych (2-ČR) - Mannarino (Fr.) 7:6 (7:2), 6:4 |
Štěpánek (ČR) - A. Murray (3-Brit.) 7:6 (12:10), 6:2 |
Wawrinka (1-Švýc.) - Querrey (USA) 6:2, 6:2, |
Dimitrov (4-Bul.) - Roger-Vasselin (Fr.) 7:6 (7:3), 6:4 |
Matosevic (Austr.) - Tsonga (5-Fr.) 6:2, 6:4 |
Anderson (7-JAR) - Stachovskij (Ukr.) 6:3, 3:6, 7:6 (7:4) |
Dolgopolov (8-Ukr.) - Nieminen (Fin.) 6:4, 4:2 skreč |
F. López (10-Šp.) - De Schepper (Fr.) 7:6 (7:3), 6:7 (4:7), 7:6 (7:3) |
Komentáře
famoźní returny Andersonova 1. servisu na trávě...
http://www.andymurray.com/feature/andys-latest-column/
Roger, Gríša a Niši ... go go go
Nadal si obecně dává na své peníze velký pozor, letos (2012) kupříkladu kvůli daňové nevýhodnosti nebude hrát tradiční turnaj v Queen´s Clubu, který je posledním zahřívacím podnikem před Wimbledonem. "Bylo by to pro mě ztrátové. Nastoupím v německém Halle a pak pojedu na Wimbledon," řekl Nadal.
Proti britským daňovým pravidlům ostatně neprotestuje jen on, ozval se třeba i Roger Federer. Kromě daní z peněz za účast na turnajích a z částek, které obdrží za umístění, musí v Británii sportovci platit i nezvyklou "sponzorskou" daň - tedy peníze ze svých mezinárodních sponzorských příjmů. Kolik to přesně je, se odvozuje podle délky pobytu na ostrovech. Nadal a ostatní tenisté tak platí třeba za každý den na Wimbledonu, kde hrají v tričku Nike a raketou Babolat.
A tady jiný článek, je tam mezera "ces kapozice" nechápu proč mě to nechce pustit kvůli spojení "s.k.a.p", hlavně že dementy tu Admin trpí :-/
http://ces kapozice.lidovky.cz/proc-svetove-hvezdy-nerady-zavodi-v-britanii-fnh-/tema.aspx?c=A120826_051858_pozice_75632
U nás je ( nebo byla - nejsem daňař ) tzv srážková daň uplatnitelná vůči subjektům na příjmy ze služeb poskytnutých na uzemí ČR. Poplatníkem byl cizí subjekt, plátcem česká firma, která platila za poskytnuté služby, to znamená, že z dohodnuté smluvní ceny srazila a odvedla daň a zbytek poslala s potvrzením o srážce poskytovateli. Ten si pak doma na sraženou částku uplatnil daňový odpočet.
http://imgup.cz/image/I5n
To je ako napísať, že Federer by nemal ani jeden GS, ak by bol rovesník Rafu s Djokerom a Andym..Myslím, že toto je ten pomyselný vrchol zaslepenosti, triezvy rozum dostal nelichotivý debakel..
A najlepšie na tom vsetkom je prist na to, po zápase s nulovou výpovednou hodnotou..
Rafa říkal: Ve Wimbledonu je těžké postoupit do druhého týdne, pak už je to podobné jako antuka.
Dřív to tak nebylo.
V Halle je to skutečně podobné jako ve Wimbledonu v 90. letech. On ten kurt není tak kvalitní jako třeba v dnešním Queen's nebo Wimbledonu, není tak hezky hlaďoučký, trvanlivý... A tak pomalý. Je to asi jediný turnaj na světě, kde se ještě dnes dá hrát jako za starých časů. A leckdy i hraje, i díky hráčům ze staré školy, kteří tam startují. I proto se mi tenis v Halle líbí daleko víc než "antuka s nízkým odskokem" v Queen's. Pro mě je to nádhera. Ty Brownovy halfvoleje, reflexní voleje... To by i Rafter zíral. Doufám, že z toho vyjdou nějaké highlights. Tohle je trávový tenis. Ne to přehazování míčku přes síť, co se hraje v Anglii.
Browna poznám, dnes som ho nevidel...No chváliť ho za hru proti súperovi, ktorý chcel prehrat, to je velmi skreslujúci a klamlivý obraz..
Väčším prekvapením je pre mňa Andyho zaváhanie, dnes hral fakt slabo a predovšetkým tých 8 nepremených setbalov ho stálo zápas, neskutočne ma štval tou pasivitou na SP a katastrofálnym servisom na big pointoch. Štepánek však hral dobre, to sa musí nechať. V Queense to teraz prajem jednému z dvojice Wawrinka/Tsonga, ktorí by sa mali stretnúť zajtra v QF...
Těším se na sáhodlouhé diskuze na TP a především na Wimbledon!!!!!!!
Vzhledem k losu je možný doufat v český semifinále. Tomáš bude proti Lopezovi mírným favoritem a Radek proti Andersonovi taky nebude bez šance ...
Jinak Radek dneska pomoh nejen sobě ale i Tomášovi. Murray díky dnešní porážce neobhájil lonskej titul a příjde o 160 bodů což je přesně tolik kolik je jeho náskok v žebříčku před Tomášem. Po dnešku se tudíž Murray s Tomem dělí o pátý místo a kdyby se Tomášovi podařilo v Queen´s získat titul posune se v žebříčku před Murrayho ...
Zase nemachruj...
Škoda, že dnešní podmínky na turnajích nepřejí tomu, aby Brown měl šanci se prosazovat. Protože když mu to jde, tak to člověk musí snad i výskat a skákat nadšením. To je tenis a tenista, jaký snad nemá obdoby.
Nadal to samozřejmě trochu odchodil, moc nebojoval, nechtěl se před Wimbledonem ničit, ale taky věděl, na jakém kurtu a proti komu hraje, a že to je opravdu těžké.
Škoda tak nevyužitého potenciálu, v jiné době mohl být megastar, která by hodně pomohla popularitě tenisu.
Jinak samozřejmě, že by se atletičnost vetřela, ale nebyla by zdaleka jedinou možností, jakou je dnes.
Brown bohužel toho na trávě moc ukázat nemůže, už proto, že skutečná tráva se už dnes skoro nikde nevyskytuje (Halle je poslední turnaj, kde zbyla, v Queen's se hraje pomalá pinkaná, která má s trávovým tenisem společnou jen tu trávu, a ve Wimbledonu je dnes trochu rychlejší tráva maximálně na zapadlých venkovních kurtech), ale loni ve Wimbledonu budil zasloužené nadšení svojí jízdou. To jsou podmínky, kde se svým tenisem září. Bohužel jen velmi sporadicky, protože to je jen pár zápasů v roce, a navíc ne vždycky má svůj den (jak by i mohl, když má tak malou praxi - kdyby tak mohl hrát častěji, bylo by to jiné). Jinak to, že je někdo specialista na nějaký povrch, neznamená, že na tom povrchu třeba vyhraje GS turnaj, nebo vůbec že na něm má nějaké velké výsledky. Znamená to hlavně to, že mu to na něm jde líp než mu to jde na jiných. Já jsem Browna viděl hrát i na antuce, ale to zdaleka není ono, byť samozřejmě i na antuce umí vyhrávat zápasy.
Jinak já si to dovedu představit dost dobře. Možná by nebyl tak konzistentní jako skuteční velikáni, ale pár grandslamových titulů a šílející tribuny centrkurtu si s touto hrou dovedu představit hodně dobře. V jiné době, v jiných podmínkách. Samozřejmě by ji musel předvádět dlouhodoběji a mít disciplínu, ale v jiné době, kdy by s touto hrou měl daleko větší potenciál, by k tomu jistě měl i lepší podmínky, neměl by problém najít si někoho, kdo se o něj špičkově postará po stránce přípravy a tak. Dnes, kdy je jeho styl hry skoro tabu, je odsouzen k tomu být spíš takový solitérní poloamatér, a podle toho to taky vypadá. Gigantický potenciál, údery jako z jiné galaxie, ale stejně mají většinou navrch profesionální dělníci tenisu.
A disciplína možná chybí, ale i bez ní se v minulosti sem tam nějaký titul dal urvat. Dřív měli šanci i tenisté se zlatou rukou a malou disciplínou. Třeba McEnroe začal pořádně trénovat v podstatě až v důchodu, ale našly by se ještě míň disciplinované příklady. Dnes právě i kvůli tomu, že kurt jako je v Halle je dnes už jen na jedinému turnaji v roce, už si na okruhu hráč jenom s talentem nevystačí. Čímž neříkám, že tohle samo o sobě je nutně špatně. Ale bohužel to vede tam kam to vede.
A disciplina? Mne imponuje! :-))
Mně taky imponuje. Ale ideálně disciplína, která zvýrazňuje talent. Disciplína bez talentu mi imponuje všude možně, protože to je vynikající životní cesta, ale speciálně pokud v tenisu chybí šmrnc a osobitost, pak je to pro mě nuda. Generický tenis je ta nejnudnější věc na světě. Nudnější než fotbal bez gólů, nudnější než čekat, jestli na Sahaře zasněží. A potom, talenti bez větší disciplíny v tenise odjakživa fungují jako koření. Nejde o to, aby to byl základ tenisu. Čas od času je prostě ohromná zábava vidět, jak nějaký talent vypráská špičkového konzistentního dříče z kurtu, když chytne zrovna den, kdy mu to tam padá. Dřív to tak bývalo, dnes se to bere jako něco dávno zapomenutého nebo snad i nepatřičného. Ale tady prostě fungují známé principy kontrastu, dynamiky oživení. Stejně tak jako by byla nuda, kdyby nikdo neměl disciplínu, a sportu tak chyběla kvalita, kterou lze dosáhnout, tak je nuda, když není nic než ta disciplína. Proto je i turnaj v Halle (a v menší míře Wimbledon) takovým oživením, a proto se na zápas jako dnes Brown-Nadal tak dobře dívá, a proto se (pokud se není zaujatým Rafovým fanouškem) na jeho sledování (a hlavně Dustinovy maniakální údery) reaguje všelijakými nadšenými výkřiky, smíchem a citoslovci údivu. Prostě je to ohromná zábava, něco nevídaného, drzého. A ta může být jen tehdy, pokud toto koření zůstane zachováno. A to zůstane zachováno jen tehdy, pokud ještě k tomu bude prostor. A ta rezervace už se v posledních letech čím dál víc zmenšuje, vlastně je s podivem, jak ještě exemplář Brown mohl v dnešních podmínkách přežít. Dřív by měl mnohem větší životní prostor. Dřív byl talent na prvním místě (ne talent bez práce a dřiny, ale talent na prvním místě).
A co Hertogenbosch ?
Nic ?
Kdyz uz tady tedy spekulujeme a o to ma jit...krom toho v Halle se hraje zuzeny program...vic by to ten produkt nepobral...
....takhle jednim vrzem poslat anglickou travu na smetiste dejin... proc ne, je to nazor, ale pro mne tedy dost odvazny...., ja tedy rikam kazda trava dobra...
Ale jeste vic se mne zda odvaznejsi porovnavat GS s jakymkoliv jinym turnajem...bez ohledu, jestli mic skace nize nebo ne atd... to je proste psychologicky jiny turnaj, a vzdy bude.
Take by mne zajimalo jak vubec definujes talent...nejen vzhledem k tomuto sportu [je to obecny pojem]... tedy ja ho definuji tak, ze to jsou probuzene lidske schopnosti, vzhledem k nejake cinnosti, vcetne toho, co je intelektualni tak i prakticke..., tedy nejen neco mit v ruce... v muzice muzes mit probuzene schopnosti lepsi nez jiny neco zahrat na klavir, ale pokud na to tzv. seres, tak z Tebe bude prumerny pianista... a jen na kvalitu piana bych to uplne nesvadel... ta mu muze pomoct, jiste, ale dokaze zahrat i na shitu... proto Murray je tam kde je a Brown je tam kde je...i kdyz ma 3 roky naskok, nebot je starsi...
Talent je pro mě schopnost dělat věci dobře. V oboru, který je kombinací fyzických i psychických dovedností, je to tedy i kombinace obojího. Speciálně co se týče psychických dovedností, pak možná úplně nejuniverzálněji schopnost (na sobě) efektivně pracovat. Což by i odporovalo tomu, že je talent věc vrozená, ale spíš by napovídalo, že talent je věc, kterou člověk může získat. Ale talent tenisty není jedna věc, která se dá popsat jednou větou. Je to soubor dílčích podtalentů, které hráč může mít. Tenisté třeba mají talent na agresivní hru, ale mají blbou hlavu. Například Dustin má ohromný talent na to hrát na klasické rychlé trávě. řekl bych, že je to už jediný žijící zástupce skutečného trávařského tenisu (Llodra už končí a nevím, jestli by se dal nazvat trávařem). Naproti tomu třeba nemá talent na to nějak konzistentně pracovat na své kariéře. A nebo možná k tomu jen neměl podmínky. To já nevím, já ho nesleduju. Každopádně tak jako inteligence není jen jednoho druhu, tak člověk může mít talent na řadu různých věcí. A pro obor, který je kombinací různých věcí, může mít i několik talentů (a naproti tomu antitalentů) současně. A soubor talentů, které má Dustin, nejsou moc v souladu se současnou dobou.
Nicméně i s tím, co člověk má, se dá dosáhnout hodně, ale chce to ten nejobecnější talent - schopnost dělat věci. Třeba jinak, než je dělají ostatní. Efektivněji. Turbo mozek.
Co se týče toho, co bylo dřív... Jestli vejce, nebo slepice, to nevím. Ale jinak, něco málo taky pamatuju. Pro mě byly milníky, které mi tento pohled navždycky vštípily.
To jen tak obecně. Konkrétně to snad ani nechci rozvádět.
Kdyby to nebylo pro me tak bolestive a kdybychom nebyli jen na pouhem TP, rozepsala bych se, CO bylo na prvnim miste!
A hrac muze byt ruznych kvalit, ale v okamziku, kdy odhodi sve ego, prestal byt hracem. ;-)
Já chápu, že pro hráče to je bolestivé. Ale stejně tak chápu, že podstatnější je druhá strana. Protože hráč je jen součástkou celého soukolí.
Například Federer sklidil řadu dalších jízlivých poznámek o své "arogantnosti" tím svým okomentováním Nadalovy porážky od Rosola ve Wimbledonu:
"Před 15 lety byly takové zápasy mnohem častější na rychlejších površích, že hráč chytil formu a prostě vás přejel. Dnes to je prakticky nemožné, trefuje se víc returnů a podmínky jsou o tolik pomalejší. Takže bylo užasné vidět, že to je ještě možné. Po zápase jsem se tomu 10 minut smál. Nemohl jsem uvěřit, že to zvládl takovým způsobem."
Přesně za tu předposlední větu, která se zdá tak necitlivá k pocitům "oběti", navíc jeho údajného kamaráda, si vysloužil třeba i tento obrázek:
http://i1168.photobucket.com/albums/r494/MaldwynDyer/fedlaugh.gif
Ale Federer se na to díval přesně z tohoto pohledu. Člověka, který pamatuje, jak to bylo v tenise dřív. A přesně z toho důvodu se tomu dokázal i zasmát, odosobnit se od nějakých pocitů, toho, že jde o Rafu, ale prostě se tím pobavit. Stejně jako se tím pobavila (a dodnes baví) spousta lidí. Já doufám, že tohle nevymře, protože tohle je věc, která k tenisu, ke sportu, patří odnepaměti. Bez toho je mnohem chudší a nudnější.
Ego se odklada, chce se mi spat....
A jako vzdy si nerozumime. DRIV jsou pro me komousi. Dobrou!
Inteligence je pro mne jedna... kdybysme ji dokazali vyuzit maximalne...svet je v raji... kazdy ji vyuziva ruzne [a to doslova], a tim tvorime potom tak zvane jeji druhy. Talentu je tolik kolik je lidi... kazdy mame schopnosti v sobe probuzene vice ci mene...na kolik ho - ten talent dokazeme inteligentne v ramci psychologicko-mentalniho sveta vyuzit... to je vec dalsi...
Takze v tom se asi uplne neshodneme, nebot ja nebudu nikdu podminovat schopnosti hrace povrchem....ani casem...
Na tom, ze kromne Halle jinde stoji trava za pendrek, to se urcite neshodnem...;)
Jestli jde o Yannicka Noaha, meho nejoblibenejsiho tenistu vubec... tak tenisu se opravdu venoval odpovedne... ovsem jeho duse vzdy patrila muzice... a rekl bych, ze jeho druhe album je opravdu majstrstyk...opravdu skvele... Ale opravdu tenhle hrac vykazoval na hristi nebyvalou inteligenci... a kreativitu, a to na jekemkoliv povrchu, ikdyz mu to slo nejlepe na antuce, kde take ten GS ziskal.
Take byl dost zraneny atd.
Noah byl a je uplne jina liga...
https://www.youtube.com/watch?v=Nqnsy1he7C4
Kdo z dnešních hráčů tohle umí? Takhle? V takové sekvenci (super return, super volej, super volej, super volej) rychle po sobě? A tak zostra? A to je jen jeden z mnoha střípků, kterých jsem v jeho zápasech viděl velkou spoustu.
Gratulace Dustine, ke konci mu to tam padalo jak Rosolovi na W12. :)
Jeho výraz na konci byl hodně otrávený, prohrát rozhodně nechtěl.
Ale Radek hrál výborně a jsem za to i nakonec rád, že to tak dopadlo. Protože za to jak hrál Andy v TB pasivně a zazdil kvůli tomu všechny SP si vyhrát nezasloužil.
Stejně, když si srovnám to pomalé pinkání Z Queen's s Halle, tak to druhé je pro mě už několik let jediný turnaj, kde se ještě hraje trávový tenis, kde jsou k tomu ještě podmínky i hráči. To, co předvede Brown v jediné výměně proti Nadalovi, pro mě po stránce trávařského tenisu a krásy předčí všechno, co předvedou všichni hráči v Queen's dohromady za celý turnaj. To je prostě ultrašílenost, jediný hráč z minulého století mezi dnešními hráči, a v některých úderech snad i z jiné planety.
Gratulace Štěpánkovi k QF.
Kdo to je?
:-))
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele