Postřehy Tomáše Krupy

Pokud si chcete zapamatovat jeho celé jméno, můžete to zkusit - Jose Felix Gonzales Castilla. Je to docela zajímavý týpek, dřív pracoval třeba pro známého atleta Juana Carlose Higuera, který byl čtvrtý v běhu na 1500 metrů na olympiádě v Pekingu.

Loni Jose přesedlal z atletiky na tenis. Nějaký čas pracoval pro Inda Paese, jehož pravděpodobně pořád jen masíroval (Paes je totiž na okruhu znám jako naprostý »úchyl« přes masáže). Michalovi můžeme stoprocentně věřit, že našel toho pravého. Sám ho školil, takže víme, že máme odborníka. Jose navíc v minulosti dělal pro fotbalový klub Real Madrid Castilla, což je béčko Realu, takže zkušenosti má určitě solidní.

A proč přišel Jose? Tomáš byl nějaký čas bez vlastního fyzioterapeuta, ale zjistili jsme, že to bez něj opravdu nejde. Po druhé mimořádně náročné sezoně, odehrané de facto bez většího odpočinku (předloni hrál finále Davis Cupu, loni zase Turnaj mistrů), se vyskytly nějaké bolístky. Zdravotní pomoc potřeboval čím dál častěji. Na téhle úrovni už se hráč bez svého fyzioterapeuta prakticky neobejde. Skoro každý borec první světové desítky ho má, ale i mnozí další. Zkrátka to začíná být povinnost, tělo musí být připravené zvládat extrémní tréninkovou i zápasovou zátěž. Jistě, jsou i výjimky, někdo na zdravotní trable netrpí, ale takových tenistů je málo.

Jose s námi bude jezdit na všechny velké turnaje a přiznám se, že jsem za to rád i kvůli sobě. Občas už mám pocit, že se rozpadám. Takže odteď vandrujeme po světě ve čtyřech: Tomáš, Jose, kondiční kouč David Vydra a já.