Tenisové zprávy - Legendy tenisu
Roy Emerson: Robot
"Tak tamhle to je on, ale jeho otec nechce o nějakém přemlouvání ani slyšet." Jeden z funkcionářů tenisového svazu australského státu Queensland ukázal na Roye, který si přišel zahrát tenis jen tak pro potěchu. "A víš, co ještě mi jeho otec řekl? Že by byl nejraději, kdyby se Roy vrátil domů do Blackbuttu a tam mu pomáhal na farmě." "Vypadá, že má cit pro míč."
Rod Laver: Raketa z Rockhamptonu
Budík zazvonil těsně před pátou. "Kluci, vstávat, ať na vás nemusí pan Hollis čekat." "Na mě, maminko, nikdy čekat nemusel." "Rode, já vím, však to taky neříkám tobě, ale Trevora s Robertem ne a ne dostat z postele."
Ken Rosewall: Malý velký Ken
"Tak se, kluci, připravte, za chvíli vás zavolám." Pořadatel zavřel dveře. Ken Rosewall a Lew Hoad zůstali v šatně sami. Bylo 26. prosince 1946, za hodinu mělo začít finále Davisova poháru Austrálie - USA. Ken se postavil, vzal do ruky raketu a zkoušel si údery. Proti jeho malé postavičce raketa vypadala až komicky velká. Znovu se ozvalo zaťukání na dveře. "Je tam hodně přes dvacet tisíc, snad nebudete mít trému. A je to jen jeden set, tak ať něco ukážete. Musíte přece Harrymu udělat radost."
Lewis Hoad: Dřevorubec s modrýma očima
"Tak, mladíci, teď všechno závisí na vás," říkal od dveří šaten v Melbourne prezident australské tenisové asociace norman Brookes. Psal se rok 1953, Hoadovi a Rosewallovi bylo devatenáct a letos už ve čtyřhře vyhráli mezinárodní mistrovství Austrálie, Roland Garros i Wimbledon. Seděli na lavici a utírali se. Američané se považují za favority, když Sedgman s mcGregorem odešli ke Kramerovi. Tak se drže, bude to vaše premiéra."
Tony Trabert: Přijďte později
"Jakže se jmenuje?" Novinář křičel do sluchátka: "Marion Anthony Trabert." "Ten vyhrál turnaj v Southamptonu? A nespletl ses? Vždyť to jméno nikdo nezná." "To vím, je mu devatenáct a pro nás všechny je to šok. Vždyť postupně porazil Mulloye, Larsena a ve finále dokonce Flama!"
Richard Gonzales: Pancho
"Tati, co dneska hrajete?" Otec Gonzales seděl v čele stolu, sedm dětí sklánělo hlavy k talířům, jen malý Richard se díval na otce. "Jez, podívej se na ostatní. Jenom ty vždycky při jídle mluvíš." "Táto, tak můžu?"
Frank Sedgman: Proroctví
Správce tenisových dvorců v Adelaidu se vrátil do kabiny, kde se Bromwich a Sedgman připravovali k finálovému utkání mezinárodního mistrovství Austrálie 1949. "Pánové, rád bych vás upozornil, že venku je sto tři Fahrenheita," řekl a podíval se na ně.
Bromwichovi už bylo jedenatřicet, patřil k nejlepším hráčům Austrálie a právě před deseti lety vyhrál mistrovství Austrálie poprvé. "Nevím, jestli by v Evropě hráli při čtyřiceti Celsia," špitl. Uvědomil si, že o devět let mladšímu Sedgmanovi budou přece jen pomaleji ubývat síly. "Nezávidím vám to, pánové, ale za chvíli musíte jít."
Jack Kramer: Australské máslo
"Nevypadáš, Jacku, že bys byl nějak moc šťastný." "Proč myslíš?" "Člověče, co bys chtěl! Je nám devatenáct a vyhráli jsme Forest Hills ve čtyřhře. Kdyby ti to někdo řekl předloni, odpovíš mu, že je blázen!" Frederick Schroeder si skládal věci do tašky, nahoru pohár za vítězství. Před chvílí ve finále porazili Mulloye s Prussoffem, a kdo tenisu rozuměl, tvrdil, že tihle devatenáctiletí mladíci hráli především drzý tenis.
Donald Budge: Zrzavý Don
V redakci největšího sportovního deníku v Los Angeles zazvonil telefon: "Hned všeho nechte a přijeďte se podívat na tenisové kurty." "A proč?" "Prostě uvidíte, co jste ještě neviděli. Jeden zrzavý studentík hraje otevřenou hru s Allisonem." "Ale to je přece nejlepší hráč Ameriky?" Právě proto rychle přijeďte, to se prostě musí vidět. Bože, kde se ten zrzek objevil! Že jsme o něm nevěděli? Tak honem teda přijeďte."
Frederick Perry: Sázka
"Frede, co budeš dnes dělat?" "Dopoledne půjdu běhat a odpoledne chci jezdit na koni. Navečer musím hrát stolní tenis. Víš, že jsem včera nehrál." Dnes máme sezení ve sněmovně, přijedu až zítra. Dávej na sebe pozor." Buď klidný, tati."
Gottfried von Cramm: Telefon
"Roberte, copak se můžu vzdát lyží, kopané a hokeje? Ne, budu hrát všechno." Šestnáctiletý Gottfried seděl před statkem svých rodičů v Bodenurgu s Robertem a Heinrichem Kleinschrottovými, se kterými pravidelně hrál tenis. "Jenže když se budeš věnovat jenom tenisu, tak uvidíš, že z tebe bude šampión," přidal se do debaty Heinrich.
Henri Cochet: Kouzelník z Lyonu
"Třicet nula."
Diváci na centrálním dvorci ve Wimbledonu se začali pomalu zvedat. Na výsledkové tabuli bylo napsáno Tilden (USA) - Cochet (Francie) 6:2, 6:4, 5:1.
"Klid prosím!"
Jean Borotra: Létající Bask
Baskičtí rodiče mu dali sílu, vytrvalost a houževnatost, ještě pětašedesátiletý hrál ve Wimbledonu čtyřhry. Když se hlásil do Wimbledonu v jedenašedesáti letech, organizační výbor zdůvodnil přijetí přihlášky jednou větou: "Je to hráč, který ještě těsně před smrtí bude hledat tenisovou raketu, aby mohl změřit své poslední síly."
René Lacoste: Krokodýl
"Bojím se o něj." "Prosím tě, René je už velký kluk." "Ale každé mámě je úzko, když jí odchází syn." "Je mu už patnáct a víš, co jsem já dělal, když mi bylo patnáct?" "Ty jsi ale byl velký chlap!" "Vždyť jsi mě ani neznala, maminko, a věř, že mu ten pobyt jenom prospěje. Naučí se anglicky a pak, tohle podnebí mu vůbec neprospívá." "Máš pravdu, je bledý."
Karel Koželuh: Jeden z velkých bratří
"Tak se budeme stěhovat," řekl jednou táta Koželuh, když se ráno vrátil z pekárny. "A ty už nebudeš péct housky a křupavý rohlíky, tati?" Koželuh starší se podíval na malého Karla, pohladil ho a povídá: "Ale budu, to víš, že budu, ale je nám už v tomhle bytě těsno." "A kde budeme bydlet, tati?" "Na Letné." "Tam, co hrají ta slavná mužstva?" "Právě tam."
Velký Bill
Vážení čtenáři, dnes vypukne ve Velké Británii největší tenisový svátek roku. Wimbledon, to je tradice a historie, která se datuje až do roku 1877. Tak, jako se do ní letos už pošesté v řadě pokusí zapsat Roger Federer, se do ní v minulosti zapsalo mnoho vynikajících hráčů. Jedním z nich je i slavný Bill Tilden, trojnásobný vítěz Wimbledonu, jehož příběhem zahajujeme náš cyklus Legendy tenisu. Každý týden vám pak přineseme příběh jednoho slavného tenisty, který spolutvořil dějiny tohoto sportu.
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce.
Registrace nového uživatele