Kvitová na zahájení olympiády v Tokiu ponese českou vlajku s basketbalistou Satoranským
Na letošním zahájení mohou mít jednotlivé země dva vlajkonoše. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) změnu povolil v zájmu genderové vyváženosti a Český olympijský výbor možnosti využil.
Petra Kvitová se zúčastní už čtvrté olympiády. Po Pekingu 2008, kde hrála pouze čtyřhru, a Londýně 2012, kde postoupila do čtvrtfinále dvouhry, slavila největší úspěch v Riu de Janeiro 2016. Z Brazílie si přivezla olympijský bronz a nyní v japonské metropoli bude v čele české výpravy.
"Nést vlajku je pro mě samozřejmě čest. Jsou to mé čtvrté olympijské hry, možná i poslední, takže jsem ráda za to, že je takhle můžu zahájit," řekla Kvitová.
S dvojnásobnou wimbledonskou vítězkou ponese vlajku 201 centimetrů vysoký basketbalista Tomáš Satoranský. "Potkali jsme se ve výtahu, takže myslím, že to zvládneme. Bude trošku vyšší, ale co nadělám," smála se 182 centimetrů vysoká světová třináctka.
Basketbalového kapitána zvolili jako vlajkonoše ve svém hlasování sportovci z pěti kandidátů, kteří se chystali na zahájení a projevili zájem nést vlajku. Mezi dámami byly původně dvě možné vlajkonošky - gymnastka Aneta Holasová a lukostřelkyně Marie Horáčková. Jenže vzhledem k opatřením panujícím kvůli pozitivním výsledkům testů v týmu na slavnostní zahájení bohužel nemohou.
"Oslovili jsme tedy tenistky, které projevily týmového ducha a neváhaly se zapojit. Jejich velký zájem nás moc potěšil. Nakonec jsme vybrali Petru Kvitovou, která je na olympijských hrách již počtvrté, a navíc v Riu získala bronzovou medaili,“ řekl šéf výpravy Martin Doktor.
Kvitová do olympijského turnaje vstoupí v neděli zápasem proti Italce Jasmine Paoliniové.
Komentáře
....
Jak vám sedí slavnostní oděv?
Sedí, vyzkoušela jsem ho v Praze. Jen ho musím trochu dožehlit. Mám dojem, že se nám ve zdejším vedru bude hodit i vějířek, který jsme k němu dostali. A ještě máme krásnou stužku do vlasů, takže se diváci mají nač těšit.
Jste už na čtvrté olympiádě. Můžete porovnávat. Jak je o vás postaráno ve vesnici?
Skvěle. Zázemí je víc než dostačující. Máme super matrace, na kterých se dobře spí. Bohužel se nescházíme ve společenské místnosti jako v Riu, musíme se řídit pravidly.
Jak jste si zvykala na podmínky žhavého japonského léta?
Vedro není můj největší kamarád. Hned druhý den po příletu bylo hrozné horko a dusno. Od té doby výheň maličko polevila, ale pořád se strašně potím. Ale strašně! Na kurtu se budu muset utírat hodně často. Určitě je příjemnější hrát někdy po páté hodině, kdy už slunce tolik nepraží.
Dlouhodobě zápolíte s astmatem. Jak se vám dýchá?
Není to úplně ideální, co si budeme povídat. Tenis se hraje na různých místech a v různých podmínkách. Stejně jako v Cincinnati nebo New Yorku se s nimi musím poprat i tady.
Před pěti lety jste v Tokiu na podniku WTA získala titul, pamatujete?
Jasně. Jenže turnaj se konal na podzim, takže počasí bylo milosrdnější. Vím, že jsem ve finále porazila Angie Kerberovou. Kurty se ale dost změnily. Jsou pomalejší, což mi dvakrát nesedí. Míče skáčou hodně nahoru. Areál je přestavěný, povrch natřený jinou barvou. Všechno je modernější.
Vnímáte olympiádu jako aspoň částečné rozptýlení?
Svým způsobem ano. Vídám zase jiné obličeje. Atmosféra je týmovější, což mám moc ráda. A ještě mě vybrali jako vlajkonošku. Co víc si přát?
Co vy a Japonsko?
Miluju suši, jenže my tentokrát nesmíme do žádné restaurace. V jídelně ve vesnici nabízejí jenom pár druhů - s vajíčkem a krevetami. Lososové nebo tuňákové nevedou.
Jak jste sledovala události okolo tenisového lékaře Vlastimila Voráčka a dalších nakažených sportovců?
Pro celou výpravu to bylo, je a bude nepříjemné. My tenistky jsme to nějak zvlášť neřešily.
Schází vám teď v tenisové skupině doktor?
Já jsem to zatím nijak nepociťovala. Chodím na fyzioterapii, ale lékařskou péči jsem nepotřebovala. K hrám v Tokiu jste se v minulých sezonách hodně upínala. Hřeje vás, že jste se na ně dostala?
Jsem vážně šťastná, že tady můžu být. Asi bych oplakala, kdybych se nekvalifikovala. Je mi jedenatřicet. Nevím, jestli vydržím do další olympiády v Paříži. Je možné, že tahle je moje poslední, takže si ji chci co nejvíc užít. Ráda bych poděkovala skvělým lidem, kteří se o nás starají. Jsem ráda, že potkávám sportovce, které jsem od Ria neviděla. Je to tady fajn.
Vrací se vám v Tokiu vzpomínky z Ria?
Ano, hlavně z atmosféry v olympijské vesnici. Vybavuju si náladu mezi sportovci, které jsem potkávala, když jsem třeba šla na kafe. Když se teď ptáte, uvědomuju si zase, jak bylo nádherné urvat medaili. Jak strašně jsem se na ni nadřela. I tady jsem připravená bojovat do posledního míče. Byla by nádhera zopakovat Rio, ale vím, jak moc je to těžké.
Zdroj:idnes.cz/oh/tenis
Kdo si furt má lámat krk, když na ně mluví? (
Sice jim to spolu sluší, ale Tomáš je už ženatý a má dceru...
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele