Kodeš: K emigraci Lendla nemuselo dojít

Král wimbledonské trávy z roku 1973 a daviscupový vítěz z roku 1980 dostal ocenění mimo jiné i za snahu o pomoc Lendlovi v 80. letech. Tehdejší jednička Lendl chtěl hrát za Československo a žít v USA, jenže to se komunistickému režimu nelíbilo.

"Kdyby se mu vyhovělo, mohli jsme Davis Cupu vyhrát ještě dvakrát, třikrát. Nemuselo k emigraci vůbec dojít. Byla to škoda," konstatoval Kodeš.

Lendl tehdy byl ochotný podepsat smlouvu s tím, že bude hrát za československý výběr Davis Cup a pojede na olympijské hry. "Návrh smlouvy byl hotový, ale všechno se zhatilo na tom, že nikdo nechtěl schválit, aby měl v pasu, že je občanem Československa s trvalým pobytem v USA," vzpomínal Kodeš.

Komunistické vedení na Kodeše vyvíjelo tlak, aby Lendla vyřadil z reprezentace. Musel kvůli tomu i na kobereček k předsedovi ČSTV Antonínu Himlovi. "Říkal, že musím vyloučit Lendla. Soudruhu, to neudělám, jako kapitán prvního hráče světa nevyřadím, říkal jsem mu. On polknul a řekl mi, že musím udělat besedu a vysvětlit to. Tak jsem to udělal a pak už mi Himl nevolal," popisoval Kodeš.

Kodeš neměl kvůli politickým dohadům okolo Lendla chuť z židle kapitána utéct. Využíval faktu, že je vítězem Wimbledonu a dvakrát Roland Garros (1970, 1971). "Cítil jsem, že mám díky tomu lepší pozici a můžu se tomu nepodvolit," řekl Kodeš. "Byla to částečně i uměle vytvářená nálada proti němu. Stal se prostředníkem v mocenském boji, vládní a stranické křídlo bojovalo mezi sebou," myslel si Kodeš.

S Lendlem spolu už tehdejší situaci neprobírají. "Je to za námi, každý máme svůj život," řekl Kodeš, který v 67 letech stále hraje tenis a sleduje současnou hru. Té podle jeho slov nejvíce pomohlo zavedení Jestřábího oka.

"Jestřábí oko je pro tenisty fantastická výhoda při sporných míčích. Hráč z osmdesáti procent tuší, jaký míč byl, a tohle utne všechny dohady. Je to geniální věc a hráč díky tomu ve vypjatých situacích necítí křivdu," řekl Kodeš.