Coria: Jsem na dobré cestě

Před pár týdny jste mluvil o konci kariéry. Jak se cítíte po dnešním zápase?
S dnešním zápasem jsem spokojený. Je pravda, že mi servis nešel jako na předchozích turnajích, třeba před měsícem. Tehdy jsem si ale nemyslel, že tu vůbec budu hrát. Netušil jsem, že budu na Roland Garros, který pro mě tolik znamená.

Jaké to je, být zpátky na Roland Garros? Pro vás to je možná smíšený pocit, zažil jste tu velký úspěch, ale také porážku...
To je pravda, mám na tohle místo příjemné i nepříjemné vzpomínky. Teď jsem zpátky. Musel jsem čelit obvinění z dopingu, proto jsem šťastný, že tu můžu znovu mávat lidem a cítit se jako doma. Je to skvělý pocit a doufám, že ho zažiju i příští rok. Doufám, že tenhle turnaj jednou vyhraju.

Co vás tak dlouho drželo mimo okruh ATP? Byly to fyzické důvody, psychické, problém s motivací?
Pohyboval jsem se na okruhu dlouho a už to bylo trochu únavné. Čekal jsem na rozhodnutí ohledně vitamínů (Coria se soudil s výrobcem vitamínů, které podle argentinského tenisty obsahovaly steroidy, kvůli nimž dostal trest, pozn.), díky bohu, že už je to za mnou. Potom jsem konečně mohl odpočívat - s přáteli, s rodinou. Mohl jsem trénovat, i když to nebylo jednoduché, protože jsem trénoval bez cíle. Loni už jsem ale trochu hrál, byl jsem na třech turnajích ATP. Před pár týdny jsem nevěděl, že tu vůbec budu, za což jsem moc rád, protože to pro mě byla výzva. Myslím, že na dalším turnaji si povedu lépe.

Bez dobrého umístění v žebříčku nebudete dostávat divoké karty. Co tedy bude dál?
Čeká mě turnaj ve Varšavě, potom další dva turnaje ATP a pak Wimbledon. Popravdě si ale z žebříčku nedělám hlavu. Důležité je, abych byl schopný čelit výzvám, tak jako dnes. Jestli se budu muset na turnaj kvalifikovat, dobře, to není problém. Dřív jsem neměl takovou motivaci, nestaral jsem se o to, jestli jsem vyhrál nebo prohrál. Teď vím, že chci bojovat. A když vítězíte, začnete si věřit. A i když prohrajete, jste spokojený.

Cítil jste dnes, že jste se oproti dřívějšku zlepšil?
Proti takovému hráči jsem nehrál už dva roky a vyhrál jsem s ním set. Minulý týden jsem hrál dobře, ale dnes mi to uteklo, protože jsem se nedokázal dostat do rytmu. Ale nejsem smutný, to ne. Všiml jsem si, že Tommy byl trochu bezradný. Neví, jak proti mě hrát. Hraje kratší míče a dnes se rozhodl převzít iniciativu, za což zaplatil spoustou chyb. Je čtrnáctý na světě a hráli jsme docela vyrovnaně. Kdo ví, co by se stalo, kdybych našel ten správný rytmus.

Respektují vás teď protivníci, po takovém návratu?
Nedokážu říct, co si o mně myslí. Jsem na dobré cestě. Dnes jsem se na kurtu cítil skvěle a doufám, že budu schopný odehrát podobný zápas, jako třeba před lety s Nadalem v Římě. A taky doufám, že budu hrát s Argentinou Davis Cup.

Na co jste za těch několik posledních let přišel? O tenisu, o životě...? Když jste se pohyboval jen na okruhu, spousty věcí jste si nevšímal, nemám pravdu?
Dřív bylo mým cílem vyhrávat zápasy. Měl jsem dobré postavení v žebříčku, musel jsem vyhrávat zápasy. Tenis jsem si ale neužíval. Sice jsem dokázal vyhrávat, ale nebyl jsem moc šťastný, protože jsem chtěl pořád víc. To všechno se seběhlo, když mi bylo devatenáct nebo dvacet, a to ještě nevnímáte, jak jsem některé věci důležité. Za ty roky jsem dospěl, myslím mimo kurty, a proto jsem zpátky. Musel jsem se trochu stáhnout, pokud jsem chtěl být znovu na vrcholu a pokud jsem chtěl být šťastný. Tenis mi ale dal hodně a nemůžu toho teď jen tak nechat. Proto jsem s ním neskončil.