Bob Bryan: Po čtyřech finálových prohrách vyhladoví

Konečně výhra v turnaji. Jaký je to pocit setřást smůlu?
MIKE: Pocit je to dobrý. Myslím si, že jsme se zlepšovali každým zápasem. Dnes to byl jeden z našich nejlepších zápasů, který jsme po dlouhé době odehráli. Naposledy jsme hráli proti Marku Knowlesovi na podzim v Basileji a to dopaldo 6-1 6-1 (pozn. naposledy bratři Bryanovi prohráli s párem Bhupathí/Knowles letos na Australian Open). Dnes to bylo to samé. Dařilo se, na co jsme sáhli. To je to, co musíte dělat proti takovému dobrému týmu ve velkém finále… A páni, vyšlo to. Je to vážně dobrý pocit, však víte, zvlášť když je před Davis Cupem. Mluvil jsem s Patrickem McEnroem a řekl mi: "Zvedli jste se ve správný čas." Je na nás pyšný.

Snažil se vás motivovat k lepším výkonům?
MIKE: To ne, sami jsme se chtěli odměnit za odvedenou práci. Soustředili jsme se na každý bod. Nenechali jsme se ničím vyrušit. Po výhře 11 titulů v minulém roce se v neděli probudíte a řeknete si "Jejda, a máme tu další". Někdy se Vám to může pěkně vymstít. Musíte brát každou příležitost, jako by byla Vaše poslední.

Pomáhá to? Myslím tím, jak to na Vás působí?
BOB: Ono to pouze, však víte…, ulehčuje to trénink. Nejste pak tak nervózní. Byl to dobrý pocit. Jak už jsem řekl dříve, to že ve finále čtyřikrát prohrajete Vás nechá pěkně vyhládnout. Když jsme dnes šli na zápas, nepovažovali jsme nic za samozřejmé.

Bylo příjemné hrát na "Stadium kurtu", obvykle takovouto příležitost nedostáváte?
MIKE: Je to vždy příjemné hrát na "Stadium kurtu", obzvlášť před nadšeným davem. Bylo štěstí, že hodně lidí zůstalo po dlouhém zápasu Sereny a jak víte, byly tam dlouhé oslavy, na kurtu vybuchlo hodně konfet a museli to odklízet. Nálada v publiku tak byla skvělá. Celý týden tam bylo báječné publikum i pro čtyřhru, což bylo povzbudivé. Myslím, že vždy hrajeme naplno, když je slyšet podpora fanoušků.

A jak se cítíte na daviscupový zápas s Clementem a Llodrou?
MIKE: Dobře.

Jaký z nich máte pocit, už jste s nimi hráli?
BOB: No, myslím, že jsme je několikrát překonali. Oni nás už také porazili - možná, že nás oni překonali vícekrát, než my je (pozn. Vzájemná bilance je z pohledu Američanů 2-3). Hráli proti nám dobře. Střetli jsme ve finále Wimbledonu a oni pak převzali trofej. V žádném případě neočekávám lehký zápas.

Letos jste už s jednou francouzskou dvojicí prohráli - Gasquet/Tsonga se proti Vám může teoreticky postavit i o víkendu v Davis Cupu. Proč se Vám zápas v Austrálii nepovedl?
MIKE: Myslím, že to teď budou zcela odlišné podmínky zápasu. Když jsme přistáli v Austrálii, zjistili jsme, že se hraje s mimořádně pomalým a těžkým míčkem. Měli tak dostatečné množství času vypracovat si dobrou pozici od základní čáry. I tak jsme měli servis za stavu 9-6 v rozhodujícím setu, ale prohráli jsme. Bylo to žalostné. Kapitán Francie může vytvořit několik dvojic, ale dle mého názoru jejich nejlepším týmem na rychlý kurt v hale je Clement/Llodra. To je jejich nejlepší volba. Raději bychom hráli proti dvojici Gasquet/Tsonga, ale ty z taktických důvodů zřejmě nepostaví.

A co ty boty?
BOB: Ty boty, udělali jsme to i loni, vyhodili jsme boty do vzduchu. Děti chtějí všechno. Rakety, můj řetízek, mé hodinky. Nějaké dítě mě požádalo o botu. Jsem rád, udělal jsem to minulý rok, udělal bych to znovu. A ponožky. Malá holčička chtěla ponožku a já jsem dal jednu jí a jednu její sestře. Ani nevím proč.

To je péče.
BOB: Těžký úděl fanoušků.
MIKE: Uvidíme se ve Winstonu.