Berdych slaví třicetiny. Úspěšný, ale pořád s nesplněným snem

"Snažím se pro tenis dělat maximum každý den. Chci být co nejlepší, vyhrávat co nejvíc zápasů, být co nejvýš na žebříčku. A to jde samozřejmě ruku v ruce s tím, že se mi může povést nějaký takový výsledek, popřípadě vyhrát i grandslam. Když se to nepovede, tak tam holt byli jiní a lepší. Ale musím vědět, že jsem pro to udělal maximum. To je pro mě to nejdůležitější," prohlásil nedávno aktuálně pátý hráč světového žebříčku.

Kvůli tomu před letošní sezonou kompletně vyměnil realizační tým. Tréninková dřina pod vedením nového kouče Venezuelana Daniela Vallverdua přinesla ovoce už na začátku roku v Austrálii, kde se Berdych dostal mezi nejlepší čtveřici. Na následujících třech grandslamech však vypadl už v osmifinále.

Kromě toho si téměř dvoumetrový tenista letos zahrál finále v Dauhá, Rotterdamu a Monte Carlu, v květnu se poprvé v kariéře posunul na čtvrté místo žebříčku. Kvůli větší šanci na individuální úspěch omezil i svou účast v Davis Cupu, kde se hlavní měrou zasloužil o triumfy z let 2012 a 2013. V létě se pak stihl oženit s modelkou a dlouholetou přítelkyní Ester.

"Je to spíš další krok v mých privátních věcech, abych si život co nejlíp užíval a udělal si věci podle sebe. Když má člověk doma pohodu a všechno klape, tak se to i pozitivně odráží do tenisu," řekl pětinásobný vítěz domácí ankety Zlatý kanár.

S tenisem začínal Berdych jako pětiletý na antukových dvorcích v rodném Valašském Meziříčí, ještě jako talentovaný mladší žák přešel do Prostějova. Mezi dospělé poprvé nakoukl v 16 letech, následující rok se z něj stal profesionál. Krátce po osmnáctinách si v baráži s Thajskem úspěšně odbyl debut v Davisově poháru, v němž se brzy stal týmovou jedničkou a největší oporou.

Na olympijských hrách 2004 v Aténách ve druhém kole senzačně porazil tehdejší světovou jedničku Rogera Federera, v říjnu téhož roku vyhrál v Palermu svůj premiérový turnaj ATP a posunul se do první padesátky žebříčku. Do Top 10 nakoukl o tři roky později, předloni se poprvé dostal mezi nejlepší pětici.

Dosud nejcennějším individuálním titulem vyznavače hry ze základní čáry s tvrdým podáním a forhendem je výhra v hale v Paříži v roce 2005. Bývalý svěřenec Jaroslava Navrátila a později Tomáše Krupy si na odměnách vydělal už více než 22 milionů dolarů.

"Celá tenisová kariéra je o hledání ideální cesty. Skoro nikdo nemá ideální recept, co je nejlepší a co danému hráči nejvíc vyhovuje a je pro něj nejlepší," přemítal nedávno jeden z nejlepších tuzemských hráčů historie. "Jakmile člověk jednoho dne přestane hledat, vymýšlet a přicházet na nové věci, jak by se mohl zlepšit, tak je to čas na zamyšlení, co dělat jinak."