Asi se teď nepřestanu usmívat ani ve spánku, radovala se Vesninová po triumfu v Indian Wells

Jelena Vesninová prožila nejlepší dva týdny své tenisové kariéry. Na turnaji WTA Premier Mandatory v kalifornském Indian Wells včera ve finále po třech hodinách udolala krajanku Světlanu Kuzněcovovou a získala svůj nejcennější titul.

Přitom ještě na startu loňské sezony figurovala až ve druhé stovce žebříčku a loni v Indian Wells prohrála hned v prvním kole kvalifikace s domácí Julií Boserupovou.

Poslední rok byl ale pro třicetiletou rodačku z ukrajinského Lvovu parádní jízdou. Vesninová si zahrála finále v Charlestonu, přidala semifinálovou účast ve Wimbledonu, na olympijských hrách v Rio de Janeiru vybojovala se svou deblovou partnerkou Jekatěrinou Makarovovou zlato a ruské duo poté ovládlo i Turnaj mistryň v Singapuru.

Díky včerejšímu vítězství se Ruska vyšplhala na nové žebříčkové maximum - 13. místo - a v letošním hodnocení pro Turnaj mistryň najdete její jméno na šesté pozici.

Příběh Vesninové, která během cesty za svým nejcennějším triumfem porazila mimo jiné i Angelique Kerberovou, finalistku letošního Australian Open Venus Williamsovou, v životní formě hrající Kristinu Mladenovicovou a světovou osmičku Světlanu Kuzněcovovou, může být velkou inspirací pro ostatní hráčky. Její moto by mohlo znít: "I když se nedaří, je důležité se nevzdávat."

"Tenis je úžasný sport. Můj příběh je skvělou motivací pro ostatní hráčky. Důležité je věřit si. Prohra v prvním kole kvalifikace není konec světa ani konec kariéry. Vždy existuje cesta zpět na vrchol," řekla šťastná Vesninová.

"Když jsem začala porážet kvalitní hráčky, věděla jsem, že to přijde. Do každého dalšího zápasu jsem šla s cílem předvést to nejlepší a vzpomínat na pocity, které mé výhry provázely. A udržím je v mysli tak dlouho, jak to jen půjde."

"A nyní tu sedím s titulem a pro všechny, pro vás, pro mě, pro ostatní hráčky je to jako zázrak. Tohle nikdo nečekal. Ani já ne. Pochybuju, že mě někdo před začátkem turnaje tipoval na vítězku."

Když myslím na váš poslední rok, na celou kariéru, napadá mě slovo "cesta". To musel být pořádný kus cesty stát se tím, kým jste teď, majitelkou trofeje z Indian Wells.
To určitě. Teď se asi několik dní budu nepřetržitě usmívat, i když budu spát. Tohle je pro mě obrovský úspěch. Byla to dlouhá cesta. Přestože jsem byla už patnáctá na světě, prezident Ruské tenisové federace o mně řekl, že jsem dobrá deblistka. Nic víc. Tak jsem si řekla: "Dobrá. Jsem dobrá deblistka."

Dostala jsem se do finále v Indian Wells a pořád jsem byla jen dobrá deblistka. Mluvila jsem o tom i se svou partnerkou Jekatěrinou Makarovovou. Nepřijde mi to správné. Přece nejsme čistě jen deblové specialistky.

Dokážu být v první dvacítce v singlu a v elitní desítce ve čtyřhře. To je ohromný úspěch. Je to jasný důkaz, že umím hrát obojí a na kurtu mi žádný úder nedělá problémy. Pro fanoušky je to určitě také skvělé. Oběma se nám totiž daří v obou disciplínách.

Samozřejmě jsem ve dvouhře měla okamžiky, kdy se mi příliš nedařilo, ale také jsem byla zraněná. Když jsme v roce 2014 vyhrály US Open, nastupovala jsem se zraněním ramene. Věděla jsem, že mě pak čeká delší pauza.

S ramenem jsem se potom trápila celou další sezonu. Zaplatila jsem tak daň za vítězství ve čtyřhře na US Open. Ale ten titul jsem za každou cenu chtěla. Možná polovina dalších hráček by mi asi řekla: "Jsi blázen. Musíš se soustředit na singla." V tu chvíli jsem na to vůbec nemyslela.

Myslím si, že mi úspěchy ve čtyřhře hodně pomohly ve dvouhře. Přece jen pořád hrajete, semifinále, finále, sbíráte tituly. To je také dobrý trénink.

Moje hra se v posledních letech hodně zlepšila. Sama jsem to cítila. S rostoucím věkem jsem se na kurtu zklidnila a uvědomila si, že můžu dokázat mnohem víc a hrát lépe. Vždy jsem věděla, že na to hru mám.

Můj tým a kouč mi vždycky říkali: "Máš zbraně, máš hru, jsi kompletní hráčka. Umíš hrát od základní čáry, u sítě, umíš výborně podávat, co víc bys chtěla? Nemáš žádnou slabinu. Když se ti daří, tak můžeš porazit kohokoli." Táta se mi snažil vštípit, že si nikdy nesmím přestat věřit a porážky mám házet za hlavu.

Občas jsem přemýšlela, jestli má cenu s tenisem pokračovat. A právě tehdy mi pomohl debl. Hrála jsem finále a vyhrávala tituly. Minulá sezona byla úžasná. Splnil se mi sen. Zlatá olympijská medaile. Vítězství na Turnaji mistryň. Semifinále Wimbledonu. Postup z kvalifikace do finále v Charlestonu. Porážela jsem hráčky jako Venus. Věděla jsem, že to v sobě mám - přehrávat ty nejlepší. Jen jsem to v sobě musela objevit a všem ukázat.

Congrats @EVesnina001!

Lift that @BNPPARIBASOPEN trophy pic.twitter.com/IktTxLKAsy — WTA (@WTA) 19. března 2017

Poslední dva týdny byly úžasné. Předvedla jsem skvělý tenis proti skvělým hráčkám. To není nikdy jednoduché. Jednou nebo dvakrát se to dá, ale odehrát tak celý turnaj je těžké. Jsem na sebe vážně pyšná.

Chtěla bych poděkovat svému týmu za podporu a také manželovi. Když jsme se s manželem poprvé potkali, tak o tenise nic nevěděl. Poté ho začal sledovat a viděl i hráčky Top 10 a řekl mi: "Pane bože, vždyť na to máš. Můžeš porazit všechny." Pokud máte hru, věříte si a k tomu všemu se přidá špetka štěstí, může se stát cokoli.

I když jsem byla na 120. místě žebříčku, dodal mi sebevědomí fakt, že už jsem vysoko byla. V devatenácti letech jsem byla čtyřicátá na světě. Kvůli zraněním se mi moc nedařilo, občas jsem zahrála měsíc dobře a pak to byl zase na chvíli propadák.

Jenže k tomu, abyste byli top hráčkou, potřebujete konzistentní výsledky. A právě to je pro většinu holek to nejtěžší. Některé hráčky vyhrajou turnaj a pak už třeba nikdy další nevyhrajou. Sama se ještě musím naučit, jak si výsledkovou vyrovnanost udržet.

Když už mluvíme o vaší hře. Nejednou jste v Indian Wells zahrála úhel, který je typický spíše pro debla. Je vidět, že vás čtyřhra naučila improvizovat. Jak se tedy vaše hra vyvíjela?
Poslední dva týdny jsem trefovala míč vážně dobře. Cítila jsem dobře kurt i úhly, pod nimiž jsem údery hrála. Hodně jsem si pomáhala bekhendem. Krátkým krosem z bekhendu jsem si otevřela kurt a poté výměnu zakončila vítězným úderem po čáře. Nikdy jsem nicméně nemířila na lajny, vždy tam bylo o něco méně rizika. A vyplatilo se.

V neobvyklých pozicích by většina tenistek o dva kroky couvla a snažila se míč zahrát zpět. Já jsem však dobrá v deblu a raději se hrnu dopředu. Soupeřka musí zahrát opravdu kvalitní úder, aby mě na síti prohodila. Světlana přesně tohle umí a hrála dobře, když jsem byla na síti. Svým forhendem vytvářela dobré úhly. Takže jsem taktiku změnila a před náběhem útočila na její slabší bekhend.

Tenis je i o inteligenci. Každá hráčka musí využívat své přednosti. Jen tak soupeřku znervózníte. Pokud se ženete na síť, dostáváte tím protihráče pod tlak. Samozřejmě k tomu potřebujete solidní údery i servis. Proto všechny trénujeme a zlepšujeme se. Vybrat ten správný úder ve správný čas je vůbec to nejdůležitější.

Každý říká, že hraju ploché údery, což je pravda. Na druhou stranu není jednoduché tak hrát, obzvláště tady. Takže jsem úderům přidala rotaci. Na forhendu jsem ubrala riziko, snažila se využít razantního úderu soupeřky a zahrát po lajně. Také se snažím soupeřky rozběhat. Ani to není jednoduché. Uděláte spoustu chyb, ale většinou se to vyplácí.

Podmínky v Indian Wells spíše favorizovaly Světlanu. Má dost liftované údery, které hodně odskakují a vzhledem k tomu, že vy hrajete spíše ploché údery, mohla byste mít problémy s trefováním míče od základní čáry. Předpoklady se však nenaplnily.
Máte pravdu. Podmínky opravdu hrály do karet Světlany. Myslím, že jsem čtyři z předchozích pěti zápasů odehrála večer pod umělým osvětlením, míče večer létají jinak. Pro dnešní duel jsem zvolila o dvě kila výpletu navíc.

Jinak by totiž většina mých úderů vylétla z kurtu. Věděla jsem, že Světa bude používat hodně rotace a hrát vysoké míče. Nechtěla jsem ji pustit dopředu a dovolit jí diktovat výměny, proto jsem její vysoké míče hrála co nejblíže k základní čáře a přímo na její tělo.

Samozřejmě se to lehko říká a hůře praktikuje. Trochu jsem se podmínek obávala, protože jsem hrála ve dne jen proti Timee Babosové. Ostatní utkání byla na programu až večer. Miluju večerní zápasy.

Hrát finále v 11:00 pro mě byla nová zkušenost. Na ostatních turnajích většinou bojujete o titul až později odpoledne. Myslím, že náš třísetový souboj byl kvalitní. Předvedly jsme skvělý tenis.

Vypadá to, že když vás sleduje celé Rusko, tak hrajete dobře, ať už to bylo olympijské finále, Turnaj mistryň a údajně nakonec ruská televizní stanice vysílala i finále Indian Wells.
Na twitteru jsem viděla spousty příspěvků jako: "Pane bože, oni nebudou v Rusku vysílat finále z Indian Wells? Děláte si srandu? To je hrozné!" Hodně lidí to naštvalo. Znám v Rusku výbornou komentátorku Annu Dmitrijevovou. Ona je jako Federer mezi komentátory. Je nejlepší. Její vnuk mi napsal zprávu: "Budeš v televizi. Moje babička udělala vše pro to, aby tě vysílali."

V Rusku není snadné získat hlavní vysílací čas pro sportovní akci a už vůbec ne pro tenis. V televizi běží hlavně fotbal, biatlon, lední hokej, pro tenis moc prostoru není. Je to trošku smutné. Přitom máme tolik skvělých hráčů. Světlana je v Top 10. Naše holky se často dostávají do závěrečných kol, tak by toho mohli vysílat víc!

Jsem fakt ráda, že finále nakonec divákům nabídli. Celá moje rodina a přátelé, kteří nemají satelit, si tak mohli zapnout televizi a přes tři hodiny se dívat, jak hraju. Pro náš tenis to byl skvělý okamžik a doufám, že jsme se Světlanou získaly další fanoušky pro tak skvělý sport, jakým tenis je.