Velký rozhovor s maminkou Djokoviče o začátcích v chudobě, špatné reputaci či víře v boha

O malém Novakovi...
Od útlého věku nebyl jako ostatní děti. Nemyslím jeho tenisový talent, ale už to, jak se choval jako batole. Oproti vrstevníkům byl pořád vyspělejší. Rád si hrál, ale jeho pozornost byla jiná. Od narození byl bystrý. Hned po narození měl husté černé vlasy a křičel jako osel. Okamžitě jsem věděla, že je to můj syn.

O tenisových začátcích...
Nikdy jsem nebyla ambiciózní rodič. Ani ve svých nejdivočejších snech jsem si nepředstavovala, že můj syn bude jednoho dne nejlepší na světě. Od jedné chvíle se ale začalo všechno točit kolem tenisu. Přitom nikdo z nás ho nehrál. Když bylo Novakovi šest nebo sedm let, vzali jsme ho do tábora nedaloku našeho domu v Kopaoniku. V tenisovém klubu Partizan se tam setkal s trenérkou Jelenou Genčičovou a ta řekla, že po Monice Selešové neviděla talentovanější dítě. Ano, byl talentovaný, ale tenis je drahý sport...

O choudobě a zoufalství...
Prožívali jsme těžké časy. S manželem jsme pracovali v Kopaoniku, ale peníze nestačily ani na zaplacení nájmu. Manžel Srdjan doprovázel Novaka na turnaje, já zůstávala doma s dvěma malými kluky. Už jsme neměli žádné dinary a já každé ráno nevěděla, za co koupím chleba. Bolelo to, bylo to zoufalé. Ale když nemáte na výběr, nějak to zvládnete.

Myslím, že jsme byli velmi stateční. Kdyby se Novak narodil v jiné zemi, všechno by bylo jiné. V Srbsku jsme ale neměli žádnou podporu. Měli jsme spoustu bezesných nocí, ze strachu se mi dělalo špatně.



O manželovi a pochybných půjčkách...
Srdjan si půjčil peníze od lidí, kteří ilegálně obchodovali. Samozřejmě pak chtěli peníze zpět s vysokými úroky. Neustále se točil v kruhu. Aby splatil jeden dluh, musel si půjčovat znovu a znovu. Čím víc ti obchodníci cítili naši nouzi, tím víc zvyšovali úroky.

Když jel Novak poprvé na juniorský Roland Garros, zvýšili je na poslední chvíli z 10 na 15 procent. Ale co jsme mohli dělat? Neměli jsme na výběr. Srdjan zaklepal na tisíc dveří, jen aby našel sponzora. Mluvil s podnikateli o tom, zda chtějí investovat do Novaka. Ale lidé na to neslyšeli. Škoda, teď by si asi vydělali miliony.

O odvrácené minci slávy...
Novak byl úspěšný, byl roztomilý. Ale s popularitou přicházely úzkosti. Pamatuju si první finále v Londýně a peníze, které jsme dostali. Bylo to, jako bychom vydělali miliony, ale ve skutečnosti to pro nás byla naše první finanční injekce. Cestou domů jsem měla u sebe o trochu víc peněz, než bylo dovoleno a já se bála, aby se na to na letišti nepřišlo. Když se mě na to zeptali, tak jsem koktala, že to jsou prize money z turnaje a nevím přesně, kolik to je. Naštěstí se v tu chvíli objevila žena a ta celníkovi řekla, ať mě pustí...

V roce 2009 jsem se v Londýně bála ještě víc, protože Scotland Yard nás všechny držel v domě. Novak totiž podporoval kampaň 'Kosova je Srbsko' a albánské skupiny mu vyhrožovaly. Soused mi řekl, že nějací muži z našeho bloku - pravděpodobně drogově závislí - chtěli unést naše psy a požadovat výkupné. Novak pak prohrál s Maratem Safinem a všichni se divili, proč. Samozřejmě že kluk byl pod obrovským tlakem, ale o tom se nemluvilo...

O špatné reputaci na kurtu...
Na začátku kariéry měl Novak dost zdravotních problémů. A protože musel vzdát několik zápasů, byl za to kárán fanoušky i tenisovými experty. Měl vybočenou nosní přepážku a proto měl potíže s dýcháním. Zlepšilo se to až po operaci. V roce 2010 mu byla zjištěna intolerance na lepek. Ztěžovalo mu to život. Na Australian Open 2009 vzdal kvůli horku.

Ve Wimbledonu 2007 mu krvácel prst na noze poté, co musel odehrát pět zápasů během pěti dnů.  Následně vzdal semifinále proti Nadalovi a všichni ho pak obviňovali, včetně Johna McEnroea. Přitom ráno před zápasem sotva chodil v pantoflích. Radila jsem mu, aby na kurt nechodil, ale chtěl dát injekci proti bolestem. Pak Nadala porazil v prvním setu a vyžádal si medical timeout. Když Nadal viděl krev, pochopil, která bije a začal Novaka po kurtu honit z jedné strany na druhou, než mu vzdal (za stavu 6-3 1-6 a 1-4).



O neúspěchu na olympiádě v Riu...
Porážka na olympiádě v Riu mi do teď láme srdce. Novak je šťastné dítě a není pro něj lehké plakat. Ale slzy, které tehdy ronil, byly největší, které jsem u něj viděla. Měl všechny předpoklady na zisk zlata, ale přání se mu nesplnilo. Měl nějaké problémy s loktem a neustál tlak. Cítil, že zklamal lidi v Srbsku. Oba jsme to prožívali hodně emotivně.

O nepřátelském prostředí v zápase proti Federerovi a 'pomoci boží'...
Viděla jsem už hodně zápasů, ale finále loňského Wimbledonu bylo nejtěžší. Skoro všichni na stadionu přáli Rogerovi, Novaka podporovala jen hrstka fanoušků.

Naštvalo mě to, protože Federer je trochu arogantní. Když měl dva mečboly, sevřela jsem svůj kříž od řeky Don. Jsem věřící a amulet nosím pořád, často mě v těžkých chvílích zachránil. Řekla jsem si: 'Nole, můžeš to dokázat, už dvakrát si to dokázal. Dokážeš to znovu.' A povedlo se mu to. Byl spasen bohem.

Novak také věří v boha, cítí se být vyvoleným. Nosí kříž, který mu přináší štěstí a mír. Má ho z řeckého kláštera Hilandar. Modlí se každé ráno a večer.

O synově nové rodině...
Když se seznámil s Jelenou, bylo mu 18 let. Nečekala jsem od toho vážný vztah, ale nakonec se vzali. Jelena logicky převzala všechny věci, které jsem kolem Novaka vykonávala já - vaření, domácí práce.

Teď už do jejich života nezasahuju. Bohužel nežijí v Srbsku a vídáme se jen zřídka. Mají svou vlastní rodinu, svou oázu. Mezi jejich a našimi životy jsou rozdíly... Třeba ve výchově dětí a kultuře stravování, s čímž ne vždy souhlasím.

O Novakových zanedbaných bratrech...
Vše bylo o Novakovi. Jeho dva mladší bratry jsme zanedbávali, protože jsme naše plány často měnili kvůli Novakově kariéře. Marko a Djordje jednou měli jet na tenisové soustředění do Barcelony, nakonec ale nejeli, protože celá rodina letěla do Miami, abychom byli s Novakem a jako rodina ho podpořili. Potřeboval nás, potřeboval cítit naši podporu. Nakonec se dostal až do finále.

Poté co se Novak v Miami dostal do finále, tak nastal zlom. Rozhodli jsme se mu obětovat vše. Je mi to líto, protože i Marko a Djordje měli velký talent, ale nemohli jsme si finančně dovolit podporovat i je. Navíc jsme už neměli sílu to všechno, co jsme s Novakem podstoupili, absolvovat ještě dvakrát.