Rodinný typ Fognini: Nesnáším odloučení na začátku každé sezony

8. 5. 2020, 13:21
Téma 8
32letý Ital Fabio Fognini se v Behind The Racquet rozepsal o svých 'depresích' před začátkem každé sezony, minimálně jednou prý dokonce i plakal kvůli odloučení od své rodiny. Světová jedenáctka a vítěz devíti turnajů ATP zavzpomínal také na těžké období před svým životním triumfem, který slavil loni na antukovém Masters 1000 v Monte Carlu. Zmínil se také o tom, proč upřednostnil tenis před milovaným fotbalem.
Profily hráčů
Fabio Fognini

O odloučení od rodiny a přátel
Nejhorší období roku je pro mě mezi prosincem a lednem, kdy jsem zase blízko létání po světě. Mám vždy dlouhou předsezonní přípravu, během které se vídám s přáteli a chodím na dobré večeře. Ale pak mě čeká návrat k cestování. Těsně předtím mě vždy skolí nemoc. Jednou mám horečky, podruhé kašel. Mám to tak asi už deset let.

Stává se to proto, že mám možnost být doma se svou rodinou a přáteli. Je to jako být součástí jiného života. Neustále trénuju, ale aspoň mám šanci se s každým setkat, což se během sezony nestane.

Vzpomínám si, jak mému prvnímu dítěti bylo osm měsíců a s Flavií jsme byli před sezonou v Miami. To byla výjimečná doba. Ale když jsem pak musel odletět na turnaje do Austrálie, brečel jsem jako dítě. Neuměl jsem si představit, že je opustím.

Fognini si v době koronavirové pandemie užívá chvíle s rodinou: manželkou Flavií, synem Federicem (3 roky) a dcerou Farah (5 měsíců):


O rozhodnutí jít v 18 letech na operaci

Ve své kariéře jsem měl několik momentů, kdy jsem přemýšlel o tom, že si dám pauzu. Poprvé jsem neměl na výběr. V osmnácti letech mě hodně bolelo zápěstí. Lékař mi řekl, že operace je mou jedinou možností.

Byl jsem nervózní a nevěděl, co pro mě operace znamená. Doktor řekl, že je to padesát na padesát, jestli ještě budu moct hrát tenis. Do té doby jsme na žádné operaci nebyl a jsem teď vděčný, jaké rozhodnutí jsem tehdy udělal.

O těžké době před životním úspěchem
Loňskou sezonu jsem začal opravdu špatně. Na antuce jsem vypadl z několika turnajů po sobě hned v prvním kole (čtyřikrát, pozn.). Nevěřil jsem si. Tři měsíce v kuse jsem si neustále opakoval, že potřebuju odpočinek. Že bych měl jen trénovat a připravit se na Monte Carlo.

Behind The Racquet
Je projekt amerického tenisty Noaha Rubina. Hráči či lidé ze světa bílého sportu ve svých úvahách a vzpomínkách nechávají fanoušky a čtenáře nahlédnout do své duše a soukromí a často odhalí i stinnou stránku tenisu.

Během březnových turnajů v Americe jsem byl sám. Chvíli jsem viděl rodinu, ale byla to krátká chvíle. Stále jsem se ptal sám sebe, co mám dělat. Nakonec jsem našel motivaci a řekl si, že musím vydržet a bojovat. V Monte Carlu jsem v prvním kole prohrával 4-6 a 1-4 a čelil brejkbolu a já nejenže dokázal zápas otočit, ale povedlo se mi vyhrát celý turnaj. Snažil jsem se víc, než předtím, abych zvládl první zápas a skončil s nejlepším výsledkem svého života.

O výběru mezi fotbalem a tenisem
Mojí první vášní byl fotbal. Někdy jsem hrál fotbal radši, než tenis. Ale je těžké říct, že mi tenis dal tenhle život. Je to obtížné, protože tenis je teď pro mě zaměstnání, ne sport. Fotbal je můj nejoblíbenější sport a sleduju ho, jak jen to jde.

Když jsem byl mladší rozhodl jsem se pro tenis. Fotbal byl úžasný, ale tenis mi dával zodpovědnost, po které jsme toužil. Pokud prohraju, je to jen mě, stejně jako vítězství.

Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz

Komentáře

8
Přidat komentář
FulnekUltras
a normální lidi nezapomínají.

Zatímco tři nabubřelí komunální zmetci mají bláto na hřišti, protože černé svědomí je horší než tisíc agentů.

https://www.youtube.com/watch?v=Qhdr9X6O-9w

https://www.youtube.com/watch?v=aH-73_xdnDU
Reagovat
gigin
9. května 1945 vstoupila sovětská vojska do osvobozené Prahy povstalci a Vlasovci. Je mír. Maršál Koněv přesto rozhoduje o bombardování českého území. Chce německé zajatce, kteří utíkají k Američanům. Bomby padají dopoledne na 66 místech Česka. 1300 mrtvých, z toho stovky Čechů.
Na Mladou Boleslav za celou válku nespadla ani bomba. První mírový den tu sovětské bombardéry Pe-2 vysypaly 700 pum. Ulice byly plné prchajících Němců a slavících Čechů. Ti měli předměty vypadávající z letadel za letáky. U školy si hrál hlouček dětí, dnes mají za plotem pomníček.
V Boleslavi zahynulo min. 500 lidí. Z toho 150 slavících Čechů.
Zničeno bylo 32 domů, částečně poškozeno 105 a lehce poškozeno 396.
U továrny (dnes VItana) v Byšici zemřelo 23 místních lidí. Další umírali v Hrotovicicích, Krucemburku, Ždírci nad Doubravou, Mělníku, Roudnici...
Desítky let po válce se tvrdilo, že nálety měli na svědomí Němci. O Koněvově nesmyslném sovětském útoku v době míru se nesmělo mluvit.
Loni v srpnu byly evakuovány tisíce lidí z Liberce. Stokilová letecká puma u hokejové arény je stále živým pozůstatkem náletů z 9. května...
Reagovat
FulnekUltras
Nafukování hoven by ti šlo. Že válku s miliony zbytečných obětí vyvolali Němci, je přece nic proti tomu, že je pak nasraní lidi z okupovaných zemí logicky vypráskali - a nebyl čas na nějaké dlouhé rozlišování. Že ušáci během války hned několikrát vyházeli tisíce bomb na česká města (Praha, Brno aj.) s další masou zbytečných obětí jen proto, že nad městy německými se zrovna válela mlha, takže na cíle nebylo pořádně vidět, a "přece se s tou zátěží nepotáhneme zpátky", to je přece nic proti pár akcím Rudé armády ve chvílích, kdy ještě pořád nebylo jisté, z jakého vikýře po nich nějaký kolaborant vystřelí. Že se pak ušáci v Evropě zahnízdili na dalších 75 let a odtáhnout se jim nechce dodnes - naopak dál otravují směrem na východ - to přece neznamená nic proti "okupaci" 1968, která Československu ještě na 20 let zajistila normální život. Psát si samozřejmě můžeš co chceš - ale v uvedených souvislostech to bude vždycky jen zoufale nenávistné (anebo mainstreamem ovlivněné) kňučení hyeny. Kvalitativně stejné, jako pokrytecké cinty, které dnes po předchozích zbabělých činech předvádějí Kolář, Hřib a Prasoryj. Ti první dva jsou vyložené exkrementy, které stačí jen pořádně vytřít a spláchnout. Protekčního spratka dostihla karma ještě za Ivetu - takže jeho současné podělané koktání mě hřeje na duši mnohem víc. Při jeho inteligenci věřím, že si to teď v sobě uvnitř užije naplno.
Reagovat
miraben99
To musí být hrozné žít ve světě, kde každý kolem mě je "mainstreamem ovlivněný" hlupák a jen já mám patent na rozum.
Reagovat
blixa
On má jen ten patent. Rozum chybí.
Reagovat
brixner
Baví se dvě dvanáctky: "Včera mě rodiče seznamovali se sexuálníma votázkama, ale povim ti, věděj vo tom h0vno..."
Reagovat
FulnekUltras
U starších kusů úspěšná mozkomasáž posledních třiceti let vždy trochu zamrzí. Mileniální holátka čeká ještě dlouhá cesta nových objevů.
Reagovat
FulnekUltras
A už jen pro pořádek dodám, že pražský rozhlas volal o pomoc ještě 9.5. brzy ráno. "Pamagítě nam, druzjá!!! Pamagí Práge, Krásnaja ármija!!!" Tenkrát vltaváčkům ruština nesmrděla a byli schopni se ji naučit prakticky okamžitě.

Zatímco ušáci při pseudo-osvobozování Plzně měli fakticky za úkol hlavně zkontrolovat stav Škodovky, kterou záměrně nikdy nebombardovali, protože v ní měl akcie mj. Rockefeller. Nejvíc se museli kroutit v roce 1942, kdy chtěl Beneš tuto akci časově sladit s atentátem na Heydricha. Ovšem jakési Československo nemělo pro USA, VB a Francii nikdy větší váhu, než jako izolační bojové předpolí k SSSR. Takže se všechno jako obvykle udělalo hlavně na vnější efekt - bez ohledu na další důsledky pro Čechy v protektorátě.
Reagovat

Nový komentář

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.

Registrace nového uživatele

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce.

Registrace nového uživatele
TOPlist