Preview: Söderling - Nadal

Mužský tenis je v posledních pěti letech především příběhem dvou mužů. Roger Federer a Rafael Nadal si mezi sebe rozdělili 18 z posledních 20 grandslamových titulů a jejich soupeření patří k těm nejzajímavějším v historii bílého sportu. I ty menší příběhy současnosti ale dělají tenis tak zajímavým.

Rivalita mezi Nadalem a Robinem Söderlingem začala shodou okolností právě v Paříži. Psal se rok 2006 a pro famózního Španěla, který tu sezonu zakončil s bilancí 24-0 na antuce, byl Švéd jen jednou - hned tou první - z překážek na jeho cestě za titulem z Roland Garros.

Když Söderling s Nadalem o rok později znovu prohrál, tentokrát ve Wimbledonu a v pěti setech, a loni na konci dubna v Římě proti možná nejlepšímu antukáři všech dob uhrál jediný game, jen ti nejodvážnější si o měsíc později uměli představit, že by na French Open mohl Švéd Nadala výrazně potrápit. Nebo dokonce porazit.

Jenže se stalo. Zřejmě nejpřekvapivější výsledek celé sezony se zrodil v osmifinále, ve kterém Söderling poslal obhájce čtyř titulů v řadě domů.

Na kurt se potom Nadal dlouho nevrátil, kvůli bolestivým zánětům v kolenou si dal od tenisu pauzu na deset týdnů. A jak Španěl, který v té době navíc nebyl v dobré psychické pohodě kvůli rozchodu svých rodičů, připomněl, tehdejší Nadal není ten samý, který dnes nastoupí v boji o svůj celkově už pátý titul z Roland Garros.

O tom ovšem Söderling odmítá diskutovat.

"Z té výhry i z toho, co jsem tu dokázal, jsem měl obrovskou radost. A pořád ji mám," řekl Söderling po svém vítězství nad Tomášem Berdychem. "Určitě to není jediný hráč, který má nějaké problémy se svým tělem. Řekl bych, že čas od času je máme všichni. Nezáleží na tom, jestli ten, koho jsem porazi, byl zraněný, nebo ne," dodal sedmý hráč světa, který si dvěma výhrami nad Nadalem - té druhé se dočkal na Turnaji mistrů - zvedl před jakýmkoliv dalším utkáním s Nadalem sebevědomí.

"Vždycky je dobré, když jste soupeře už předtím porazili," říká Söderling. "Vím, že ho můžu porazit. Už jsem to dokázal."

Švéd si je ale také určitě vědom toho, že bude muset předvést výjimečný tenis, pokud chce nejtěžšího ze soupeřů porazit. Nadalovy výsledky na antuce se vrátily do starých kolejí - kam přijede, tam vyhrává. Zvítězil v Monte Carlu, zvítězil v Římě a zvítězil i v Madridu. Na kontě letošních porážek mu svítí nula a v Paříži ještě neztratil set. Přestože hned po první výhře 6-2 6-2 6-2 nad domácí nadějí Giannim Minou dával najevo nespokojenost se svou hrou. Španělovy standardy jsou prostě jiné.

Stejně tak se ale na pozoru musí mít Nadal. Ne nadarmo se Švédovi, který na okruhu ATP platí spíše za osamělého vlka, přezdívá Zabiják obrů. Nedokázal to jen loni dvěma porážkami Španěla. Söderling, který v Paříži až do čtvrtfinále neměl s nikým vážnější problémy, mezi nejlepšími osmi narazil na Rogera Federera a dokázal z hlavy dostat strašidelnou bilanci 0-12 na okruhu ATP. Možná ne na začátku zápasu, ale v jeho průběhu už bylo zřejmé, že ani Švýcar není nad jeho síly, a i jeho nejúspěšnější soupeř se Švédem padl.

Ke smutku českých fanoušků Söderlinga nezastavil ani Tomáš Berdych v semifinále, byť k tomu měl ze všech jeho soupeřů nejblíž. Švéd znovu prokázal obrovskou fyzickou a psychickou sílu, když dokázal otočit stav 1:2 na sety a v páté sadě byl lepším hráčem než česká jednička a po roce se tak znovu probil do finále.

V něm může konečně vybojovat svůj premiérový grandslamový titul a první triumf z French Open od roku 1988 pro Švédsko, které na svého vítěze z Paříže čeká od roku 1988, kdy se z cenné trofeje radoval Mats Wilander.

Nadalova motivace ale není o nic menší. Pokud zvítězí, bude to na Roland Garros už popáté a přiblíží se tak rekordu Björna Borga, a v příštím žebříčku ATP předstihne Rogera Federera a znovu se stane světovou jedničkou.