Mirzaová ukázala miliardě Indů, jak se dostat do tenisové špičky

Letos se Mirzaová vrací mezi elitu. Loni pět měsíců nehrála kvůli zraněnému zápěstí, ale nyní už je fit a opět v první stovce žebříčku. "Myslela jsem, že už si tenis nezahraju, ale dokázala jsem se vrátit, což mě hodně nadchlo, a cítím velké uspokojení, že jsem to dokázala," řekla v rozhovoru s ČTK Mirzaová, nyní 74. hráčka světa, která ale nedohrála na turnaji ITF Sparta Prague Open ve Stromovce zápas 1. kola kvůli bolavým zádům.

Říká se, že všechno špatné je pro něco dobré. A Mirzaová loňskou nucenou pauzu využila ke svatbě s Malikem. "Všechno se děje z nějakého důvodu," tvrdí tenistka, které na prstu zářil prsten s diamanty. S manželem se rozhodli žít v Dubaji. "Odtud je snadné létat do světa a je to hezké, mírumilovné místo. Pro nás je to uprostřed mezi Indií a Pákistánem. Chtěli jsme být na neutrálním místě," řekla Mirzaová.

Svatbou se pro tenistku nic zásadně nezměnilo. "Jen je hezké mít po svém boku někoho, kdo vás miluje a podporuje. Manžel hraje kriket, takže si navzájem rozumíme a dělá to vztah jednoduší. Bez toho by to asi nešlo," uvažovala Mirzaová. Rozesmála se při otázce, kolik dnů strávila s mužem za uplynulých dvanáct měsíců. "Dny to nejsou, to ne. Teď jsme spolu byli dva a půl týdne, takže to není to tak zlé."

V zemi milující kriket si vybrala za sport tenis během prázdnin. Když chodila plavat, jezdila okolo kurtů, a tak na ně začala chodit. Neměla to jednoduché, tenis v Indii nikdo moc neznal, chyběli kvalitní trenéři i vybavení. "V zemi, jako je Indie, bojujete proti osudu, ale dokázala jsem, co se nepovedlo jedné miliardě lidí," připomněla, že pochází z druhé nejlidnatější země světa. "Nikdo si nemyslel, že by dívka z Indie mohla být tenisovou hvězdou, ale já ukázala, že to jde, a dostala jsem se do špičky," podotkla.

Tenis není můj život
Modlou se doma stala v momentě, kdy v roce 2005 vyhrála jako první Indka turnajový titul na okruhu WTA. Dokázala to v rodném Hajdarábádu roku 2005 před zraky předsedkyně národního kongresu Sonii Gándhíové. V roce 2007 se dostala v žebříčku na 27. místo světa a o dva roky později dosáhla dalšího milníku, když s krajanem Mahešem Bhúpathím vyhráli smíšenou čtyřhru na Australian Open.

Všudypřítomnou slávu a pozornost se snaží brát pozitivně. "Ale musela jsem se to za těch pět šest let naučit," řekla Mirzaová, která má na sociální síci Twitter přes 200 tisíc fanoušků. "Teď už vím, že je příjemné, když mám podporu po celém světě a fanoušci mě milují. Zároveň to přináší velký tlak, protože si myslí, že musím všude vyhrávat, což samozřejmě nejde, ale díky té lásce a podpoře se cítím šťastná," řekla.

Zdobil ji především výborný forhend a bojovnost. Jenomže pak přišly problémy se zápěstím a operace, po které se ale stav její ruky ještě zhoršil. Loni proto pět měsíců nehrála. "Nemohla jsem vzít ani lžíci do ruky a myslela, že je s tenisem konec," vzpomínala. Uzdravila se a letos v Indian Wells vyhrála čtyřhru s Ruskou Jelenou Vesninovou. "Jsem zase blízko svému maximu a tenis mě baví, ale vždycky jsem to měla nastavené tak, že tenis je součástí mého života, nikoli můj život," pronesla Mirzaová.

Věří, že pokud se nezraní, tak se může brzy vrátit do světové padesátky. A taky myslí na budoucnost indického tenisu. Kousek od Hajdarábádu plánuje do půl roku otevřít vlastní tenisovou akademii. "Abych se mohla podělit o své zkušenosti."

Do české metropole přijela Mirzaová poprvé a byla městem okouzlena. "Musím se vrátit, bez rakety a strávit tady dovolenou," plánovala, že vezme i manžela.