Forhend Fernanda Gonzaleze - pohled metodika

1. Vytočení ramen
Fernando Gonzalez na obrázku č. 1 začíná přípravu trochu odlišně od Fernanda Verdasca (viz Tennis Arena č. 3/09), který vede svoji raketu obloukem přímo vzhůru. Gonzalez naopak nejprve vytáčí ramena tlačením lokte vzad a vzhůru (podobnost s pohybem jako při řezání pilou je více než nápadná). Tento způsob nápřahu nejspíš pamětníci znají  právě už od Lendla nebo Samprase. V posledních letech u profihráčů převažuje spíše horní nápřahový oblouk, který dává lepší možnost načasování úderu, zatímco tento spodní nápřah zase může asi nabídnout o trochu více síly. Ve hře je ale více faktorů (individualita hráče).

2. Rozdělení rukou
Zatímco si Fernando Gonzalez dělá prostor na úder odskokem vlevo, uvolňuje v tomto okamžiku levou ruku z vedení rakety vzad a teprve zde svou práci plně přebírá pravá ruka.

3. Úderové postavení
Absolutně profesionální práce! Na tomto obrázku lze skvěle demonstrovat všechny prvky moderního forhendu, ale také poukázat na časté chyby mladých hráčů. Fernando je naprosto soustředěný  na přicházející míč. Důsledně se postaral o široké otevřené postavení, kdy opět vnější noha výrazně tlačí proti zemi a vytváří tak ohromné předpětí v dolní končetině (opět viz Verdasco), hrající paže s raketou je v nejvyšším bodě, levá paže jasně fixuje přicházející míč a oči sledují dráhu míče.  Opět si zkuste porovnat  Gonzaleze s přístupem mnoha našich mladých hráčů. Bohužel velice často uvidíte ledabylou práci nohou jen do úzkého vysokého postavení a slabou ochotu fixovat nehrající paží přicházející míč.

4. Okamžik krátce před zásahem míče
Mohutným odrazem z vnější nohy, přes rotaci boků a ramen začal Gonzalez finální část úderu.  Jak jsem už psal v článku o forhendu F. Verdasca, patří Gonzalez ke skupině hráčů, kteří nehrají s až tak napnutou paží, ale poloha jejich lokte je blíže těla a vytváří  tzv. „dvojí ohnutí“. Vyplývá to i ze způsobu držení rakety, které je u Gonzaleze západní forhendové.

5. Zásah míče
Přes svislou práci nohou, rotaci boků a ramen se Fernando Gonzalez dostává až do bodu zásahu míče. Za pozornost zde stojí skvělá rovnováha a stabilní osa těla. Mnoho hráčů, kteří stojí  v příliš úzkém labilním postavení, zde následně velice často vypadává osou vpravo ven z dvorce a ztrácí tak kontrolu nad úderem.

6. Krátce po zásahu míče
Gonzalez pokračuje raketou dále přes míč vzhůru a dovnitř dvorce. Tuto práci lze jednoduše přirovnat ke „stěrači čelního skla“. Komu to pomůže, může si udělat malou brigádu na svém autě a přitom se naučit finální pohyb paže na forhendu! Tato pomůcka je naprosto názorná!

7. Protažení
Až do tohoto okamžiku drží  Fernando plnou kontrolu nad hrající paží a tedy i nad výsledkem úderu. Bohužel, ochota jít s úderem až do konce trochu“ bolí“. A tady je to už dost o charakteru hráče. Jak laciné a svůdné je „švihat“ údery ze zápěstí, ale pracuje tak i absolutní světová špička?

8. Uvolnění napětí
Teprve na tomto snímku uvolňuje Gonzalez napětí.  Naprosto zřetelné je, že pravé rameno směřuje vpřed za odlétajícím míčem a osa těla se už naklání lehce dovnitř  dvorce s  dopadem těla na levou, vnitřní nohu. 

Jaké tedy je tajemství forhendu Fernanda Gonzaleze? Vlastně žádné! Všechno je velice prosté – Rozkročit a otočit!