Fish: Proti Nadalovi si rozhodně věřím

To bylo neuvěřitelné vítězství...
Díky.

Ale řekněte, vy si připadáte jako v sedmdesátých letech, že hrajete servis-volej? Propadl jste se sem v čase?
No, někoho takového neporazím od základní čáry. Nedělá chyby a tak dlouho s ním prostě hrát nevydržím. Věděl jsem, že proti většině soupeřů se musím snažit výměny zkracovat, jak jen to bude možné, chodit na síť. Voleje jsou jednou z mých nejsilnějších zbraní. Řekl bych, že mi šly líp než forhendy.

Jak moc je znát, když Monfils - nebo další hráči, kteří hrají jako on - mají tak málo příležitosti hrát vítězné míče od základní čáry?
Řekl bych, že čeká, že se soupeři porazí sami. Viděli jste jeho zápas s Nalbandianem? Nalbandian není zrovna hráč, který by soupeře smetl z kurtu, většinou hraje tu svoji fantastickou hru od základní čáry. Monfils je typ hráče, kterého buď smetete tvrdými forhendy - třeba James proti němu hrál výborně prostě proto, že má tak vynikající forhend, kterým zakončuje výměny - nebo vám musí jít servis a musíte chodit na síť. Je to hráč, který si soupeře vychutnává, miluje, když donutí soupeře se porazit sám.

Jaké to pro Američana je, hrát na takovém turnaji se všemi těmi lidmi okolo a s tou pozorností, která se americkým hráčům věnuje?
No, je to největší turnaj sezony, o tom není pochyb. Jsou hráči, kteří tvrdí, že to je Wimbledon... Tyhle dva jsou největší, právě ty by každý vyhrál nejraději. Už jsem to říkal, strašně moc jsem tu chtěl hrát dobře a moc jsem chtěl uspět, a tohle je je moc příjemné, samozřejmě.

Po zápase se skoro zdálo, že vás přemáhají emoce. Bylo to jen sluncem, které vám svítilo do očí, nebo jak jste se cítil?
Rozhodně jsem byl šťastný. Nebrečel jsem, takže to asi bylo tím sluncem. Víte, byl jsem hrdý, že jsem porazil tak dobrého chlapíka tak rychle. Po těch posledních dvou zápasech jsem odcházel z kurtu a nebyl jsem unavený a je to dobrý pocit, být ve čtvrtfinále grandslamu a... No, zdaleka nejdelší zápas jsem odehrál v prvním kole, trval kolem tří a půl hodin. Ostatní trvaly kolem dvou hodin, to je jako třísetový zápas na běžném turnaji.

Řekl byste to do sebe před pár lety?
No, povrch, který tu je, mi ohromně vyhovuje. Míče mají nízký odskok a to mi pomáhá při servisu. Asi je tu víc důvodů. Tak třikrát, čtyřikrát jsem odehrál před US Open dobré turnaje, ale teď jsem o hodně zkušenější než v roce 2003, kdy mi bylo 21 a já sem přijel po Cincinnati, nebo v roce 2004 po olympiádě. Člověk je tu pod tlakem. Je to tím tempem, kterým tohle město žije a... Víte, řekl bych, že mi pomohly noční zápasy. Hodněkrát jsem o tom mluvil s Andym (Roddickem), on tenhle turnaj miluje víc, než kterýkoliv jiný. 'Čím to je?', ptám se ho. A on povídá: 'Je to nočními zápasy. Přijdeš tam a je to elektrizující. Můžeš to cítit.' A potom jsem hrál s Jamesem (Blakem) a můžu vám říct, že to vážně cítíte. Přijdete na kurt a... Prostě, když takový zápas odehrajete, skoro vás to přinutí si tenhle turnaj oblíbit.

Jamese jste porazil v sobotu večer, mluvil jste s ním od té doby? Říkal vám o tom, co vás čeká, nedal vám nějakou...
Ano, mluvil jsem s ním dnes ráno. Je zpátky v Connecticutu. A včera večer mi psal zprávu, popřál mi štěstí a napsal ještě pár věci. Víte, jsme moc dobří přátelé na to, aby nás rozdělil jediný zápas. Určitě tím nebyl nějak zdrcený. Ale není nejšťastnější, že mohl postoupit jen jeden.

V posledních zápasech jste vypadal hodně silný po psychické stránce. Máte pro to vysvětlení?
Řekl bych, že sebedůvěra je ohromně důležitá, stejně jako dospělost. Jak jsem říkal, strašně moc jsem tu chtěl hrát dobře a dal jsem do toho všechnu energii. Dřív už jsem hodně zápasů prohrál, protože jsem nebyl tak psychicky odolný, jako někteří jiní hráči. Vím o tom a doufám, že už je to minulostí.

Už dvakrát jste použil výraz "strašně moc", na kurtu i tady. To je silný výraz, skoro jako byste měl pocit, že vám utíká čas...
To ne. Je mi 26 a cítím se silný jako nikdy předtím. Vůbec nemám pocit, že mi ujíždí vlak. Tady ale hrají ti nejlepší z nejlepších a nestává se často, že bych se na grandslamu dostal do čtvrtfinále. Zatím se to stalo jen dvakrát.

Když tedy hrajete v životní formě, věříte, že se svým útočným stylem můžete potrápit Nadala?
Rozhodně. Rozhodně. Řekl bych, že právě proti hráči se stylem, kterým hraju já, hraje nerad. Pro Sama (Querreyho) to bude extrémně těžký zápas, protože Rafa teď hraje tak dobře a je tak dobrý od základní čáry. Ohromně si věří a má skvělý pohyb. Proti němu musíte zakončovat míče rychle, protože vydrží víc, než kdokoliv jiný. Snaží se natahovat výměny a uběhat soupeře. Pokud budu hrát proti němu, něco takového mu nechci dovolit. Ne, že bych musel hrát stylem kamikadze, ale určitě se budu snažit zakončovat co nejrychleji.

Co budete dělat zítra, seženete si leváka, se kterým budete trénovat?
Nejdřív si počkám, proti komu budu hrát, pak se uvidí. Ale nemyslím, že si budu hledat leváka. Hrál jsem proti třem v New Havenu a proti levákovi jsem nastoupil i tady v prvním kole.

Když jste se v žebříčku propadl až ke třetí stovce, měl jste pochybnosti, jestli se ještě dokážete vrátit zpátky na vrchol?
Neměl. Bylo to moc těžké, byl to rok, kdy se začalo hodně dařit Jamesovi, a taky Robby Ginepri hrál to léto výborně. Mně se prostě nedařilo. Chtěl jsem... Chtěl jsem s nimi držet krok. Tlačili jsme jeden druhého, a to na tom bylo to těžké, když jsem viděl, že jim nestačím. Samozřejmě jsem byl rád, že hráli tak dobře, ale bylo to těžké. Všem se dařilo a já chtěl, aby se dařilo i mně.

Když jste musel nastoupit proti Jamesovi, cítíte teď víc se sestrami Williamsovými? Už si umíte představit, jaké to je, když musejí hrát na grandslamu proti sobě?
No, my nejsme zrovna bratři, ale není to úplně od věci. Určitě je to pro ně moc těžké. Ale bojují o grandslam.

Na tiskových konferencích často mluvíte o svých přátelstvích s ostatními hráči. Zmínil jste taky, že vaše přátelství s Andym je trochu jiné než s Jamesem...
Ano. Andy je jedním z prvních lidí, kterým píšu po zápase. Známe se už dlouho a za tu dobu si prošli lecčíms. Odehráli jsme spolu náročné i míň náročné zápasy, většinu jich vyhrál on. Obdivuju jeho úspěchy a to, jak se vyrovnává s tlakem, pod kterým je. A nejen tady, skoro na každém turnaji. Člověka se musí divit, jak dobře to zvládá a že se skoro nezměnil. Znám dobře i jeho rodinu a bratra, vím toho o něm prostě spoustu. Máme k sobě opravdu blízko a určitě k sobě budeme mít blízko ještě hodně dlouho.