Djokovič: Jsem rád, že se o mně nemluví

Byl to tak jednoduchý zápas, jako to vypadalo, nebo ne?
Ne, podívejte, v takové fázi turnaje už není nic snadné. Hrál jsem se soupeřem, který už porazil v podstatě všechny nejlepší hráče, to není jednoduché, zvlášť na tomhle povrchu. V podstatě jsem se pořád snažil držet s ním krok, protože jsem věděl, že hraje hodně agresivně, ale od základní čáry ne až tak konzistentně. Dělá hodně nevynucených chyb, hlavně z forhendu, takže jsem se tomu přizpůsobil a odehrál dobrý zápas.

Konzistence, je to to, co odděluje nejlepší desítku od hráčů řekněme top 20? Dobré údery mají všichni...
Řekl bych, že záleží jen na detailech. Je to možná jen psychická odolnost a sebedůvěra v určitých momentech, v těch důležitých.

Už dřív jste se zmínil, že se letos snažíte najít sebedůvěru. Už jste ji našel, nebo potřebujete další vítězství, abyste se v tom ujistil?
Výhry jsou pro získání sebedůvěry nezbytné, a vyhrávat se mi teď daří. Naštěstí pro mě vyhrávám víc zápasů, než jich prohrávám. Zvítězil jsem v Dubaji, vyhrál jsem pár zápasů v Indian Wells a tady znovu, takže se zatím daří. Snad se mi podaří v tom pokračovat.

V dalším zápase vás čeká Simon nebo Tsonga (později postoupil Tsonga, pozn.). S oběma jste odehrál výborné zápasy, oba jsou ale úplně odlišní hráči. Řekněte nám o tom, co by pro vás znamenalo nastoupit proti tomu kterému z nich.
Bude to pro mě velká výzva. Určitě nejsem žádným favoritem, protože jsou to oba skvělí hráči. Simon se v posledních pěti nebo šesti měsících neuvěřitelně zlepšil, hraje dobře ze všech stran. Je to nebezpečný hráč, protože vás nutí hrát riskantní údery. Na druhou stranu, s Tsongou jsem prohrál čtyřikrát za sebou, takže má oproti mě nejspíš malou výhodu. Ale všechny zápasy, které jsme odehráli, byly hodně těsné. Takže když budu hrát s ním, bude to pro mě výzva.

Nepřijde vám letošní sezona trochu zvláštní? Hodně lidí mluví o Rogerovi a Rafovi a skoro se předpokládá, že jednoho dne bude Murray světová trojka, dvojka nebo jednička...
Podívejte, já jsem vážně rád, že o mě teď lidi tolik nemluví. Snižuje to tlak na mě a pak můžu hrát nejlepší tenis. Řekl bych, že je to pro mě jen dobře.

Od té doby, co před třemi lety zavedli elektronický systém (Jestřábí oko, pozn.), jako byste povyrostl. Berete ho už za samozřejmost?
Řekl bych, že ho používám docela úspěšně...

Používáte ho úspěšněji než ostatní špičkoví hráči.
Vážně?

Ano.
To je dobře. Neznamená to, že mám orlí oko nebo tak něco. Prostě mám ten pocit. Asi mám tedy dobré oko nebo cit pro míč.

Teď to vypadá, že se stalo normální součástí hry...
Ano. Já to podporuju. Někteří hráči to podporují, někteří ne, já patřím mezi ty, kteří mají Jestřábí oko rádi. Řekl bych, že pro fanoušky je to zábavné, a to je zajímavé. A hráči mají šanci napravit špatné rozhodnutí, což je dobře.

Zavedete ho i na Serbian Open?
Snad, ale znáte to, peníze, peníze... A máme tam antuku, to je něco trochu jiného.

Už jste se sžil s novou raketou, nebo máte pořád co zlepšovat?
Pracujeme na tom, ale myslím, že... ještě to není úplně stoprocentní, ale hodně se to blíží. Pracuju na tom už osm nebo devět měsíců. Změnit raketu bylo těžké rozhodnutí a na začátku sezony se to na mě trochu podepsalo. Spíš psychicky, ale teď si na novou raketu zvykám čím dál víc.

Jaký je rozdíl mezi tou starou a novou?
Raketa Head je, řekl bych, těžší do hlavy a je rychlá, opravdu rychlá.

Mužská soutěž tu má stejnou dotaci jako ženská, ale odměny jsou nastavené jinak. Když vyhrajete, dostanete míň, než ženská vítězka, protože rozdělování peněz je jiné. Jste spokojený s tím, jak se v mužské soutěži rozdělují peníze?
Nerad bych to nějak víc rozebíral, už se o tom mluvilo dost. Podívejte, já se o ženský tenis moc nestarám. To je něco, s čím nic nenadělám. Něco můžeme udělat s výší prize money a s věcmi, které si opravdu zasloužíme. Určitě si ale nemyslím, že je fér, když dostáváme stejně peněz.